Vědci vyzývají politiky k regulaci AI. „Naděje na úspěch je velice malá,“ myslí si Koubský
Není tomu tak dávno, co umělá inteligence stěží napočítala do desíti. Dnes zvládne vytvořit realisticky vypadající obrázky, naprogramovat software, nebo dokonce řídit roboty. Spolu s tím ale vyvstává otázka, jestli nejsou na místě větší regulace AI, aby se lidem úplně nevymkla z rukou.
Firmy investují velké peníze do nových modelů AI, bohužel už tolik ne do prostředků, kterými půjde zamezit jejich negativnímu vlivu na společnost. V poslední době se na internetu například objevují fotografie lidí, které vypadají realisticky, ale jsou vytvořeny umělou inteligencí. Dost často se jedná i o škodlivý obsah, jako je například dětská pornografie.
Čtěte také
Dokument skupiny vědců a výzkumníků vyzývá politiky k tomu, aby začali vývoj systému přísněji regulovat. Jedním ze skupiny je například i britsko-kanadský psycholog a počítačový vědec Geoffrey Hinton, jeden z otců neuronových sítí, na kterých dnešní AI systémy běží.
Signatáři navrhují, aby třetina investovaných peněz do vývoje umělé inteligence byla přesměrována do tvorby pojistek, které zajistí etické a bezpečné využívání umělé inteligence.
Do vývojových center by podle nich měli mít přístup i nezávislí odborníci, kteří by dohlíželi na bezpečnost AI systémů. V neposlední řadě mají mít firmy povinnost vzít na sebe škody vzniklé jejich umělou inteligencí.
Právní vakuum
„Naděje na úspěch je velice malá, protože apely tohoto typu obvykle začnou fungovat až ve chvíli, kdy dojde k nějakému průšvihu,“ komentuje výzvu vědců Petr Koubský z Deníku N.
Čtěte také
V Evropě už ale existuje snaha o regulaci AI nástrojů. Projednává se například nařízení, které má stanovit, kdo má odpovědnost za provoz systémů a za způsobené škody. Diskutuje se i o tom, k jakým účelům by měla být AI využívána. Snahy o regulaci tedy můžeme, minimálně v Evropské unii, zaznamenat.
Zakázat výzkum čehokoliv není podle Petra Koubského možné. Regulovat se mají především už hotové technologie přicházející na trh.
„Systémy AI v tuhle chvíli existují do značné míry v právním vakuu, a to se musí něčím naplnit. Musí tu být nějaká pravidla toho, jak s nimi zacházet, jaká je zodpovědnost za vzniklé škody a co všechno by se nemělo pomocí AI dělat,“ dodává Petr Koubský.
Více o regulacích umělé inteligence si můžete poslechnout v pátečním pořadu Online plus. Zároveň i o kulatých narozeninách jednoho textového editoru, velké americké žalobě na firmu meta nebo o dětské pornografii vytvářené s pomocí AI. Pořadem provází David Slížek.
Související
-
Umělá inteligence pomáhá s ochranou ptáků. Rychle třídí data
Umělá inteligence začíná být užitečným nástrojem při studiu ekologie, chování a vztahů v ptačích společenstvech. Může tak přispět k ochraně ptáků.
-
Umělá inteligence nemůže proti lidstvu bojovat. Alespoň zatím, ujišťuje výzkumník
„Ve vztahu k umělé inteligenci máme určitě na výběr v tom, do jaké míry si zachováme své lidství,“ tvrdí Petr Somol.
-
Tereza Zavadilová: Internet věcí je megatrend
Událostí letošního roku je bezesporu raketový nárůst popularity umělé inteligence, respektive takzvaného generativního jazykového modelu, který přinesl ChatGPT.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.