Rezistence státní správy vůči změně je velká. Digitalizaci komplikují změny zákonů, myslí si Koubský
Úřady dostaly v roce 2019 pět let na digitalizaci státní správy. Vláda bude mít brzy na stole návrh, který termín dokončení digitalizace posouvá z února 2025 na rok 2027. „Není divu, že to trvá takhle dlouho a odklad je nezbytně nutný. Termín v únoru příštího roku je naprosto nereálný,“ upozorňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.
„Rezistence státní správy vůči jakékoliv změně je velká. Stejně jako by byla u jakéhokoliv jiného takto velkého a složitého systému,“ vysvětluje Koubský v pořadu Online Plus, proč není možné termín dokončení digitalizace dodržet.
„Digitalizace v mnoha případech nedává smysl dřív, než se změní pravidla a procesy. V případě státní správy to znamená zákony, a to už je problém, který jde mimo digitalizaci samotnou,“ dodává další důvod komplikací.
Čtěte také
Zda se podaří digitalizaci dokončit v posunutém termínu o dva roky později se ale podle Koubského také nedá s jistotou předpovědět. „Záleží to na mnoha těžko předvídatelných okolnostech, třeba jak se podaří vypsat soutěže na chybějící IT zakázky, které jsou zapotřebí, a jak soutěže budou probíhat.“
„V Česku se navíc velice často stává, že se odvolá některý z opomenutých uchazečů, načež do toho musí vstoupit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a všechno se dál zdržuje,“ připomíná vědecký redaktor. „Pokud to bude probíhat podle tohoto schématu, nemusí stačit ani ty dva roky.“
Řešení za pochodu
Jedním z oficiálních důvodů návrhu na odklad má být také to, že podle části vlády nemají některé úkony vůbec smysl digitalizovat. Když se například vytváří portál pro agendu, kterou využívá třeba jen jeden člověk za rok, stojí to podle ministrů přibližně stejně, jako stojí výroba portálu pro běžné úkony.
Čtěte také
Koubský namítá, že taková diskuse je zbytečná, jelikož řešení by mělo vyplynout z důkladné analýzy celé problematiky. „Spíš mě zaráží, že ta analýza zatím ještě není hotová, a že se to bude řešit za pochodu.“
Na počátku procesu si stát zhotovil inventuru, jaké všechny úřední úkony a agendy úřady vykonávají a vykonávat musí. Mělo zde dojít i k proškrtávání zbytečných úkonů.
„Není to tak jednoduché jako v soukromém sektoru, protože to většinou přímo předepisuje zákon, které služby tam mají být a které ne. A i když je to míněno sebelépe a sebelogičtěji, tak to nejde jen tak škrtnout, většinou by se musel změnit zákon,“ vysvětluje Koubský.
Proč měla podle verdiktu Evropské komise Meta zneužít dominantní postavení své sociální sítě Facebook? Jak se má rozbít dominance společnosti Google ve vyhledávání? Poslechněte si celý pořad Online Plus nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Byrokracie nejvíc škodí úředníkům. Bojují s ní od rána do večera, říká zakladatel platformy Byro
„Lidé, kteří mě znali ve škole, se často ptali, co se stalo. Jako kdybych dostal nějakou nemoc. Nebo jako kdyby můj život vykolejil v zatáčce,“ říká státní úředník Chytil.
-
Bérová: Tlak na úspory v digitalizaci vede do slepých uliček, které jsou ve výsledku dražší
Bérová podotýká, že hlavním parametrem je dnes cena. „Protikorupční hon tu způsobil patovou situaci,“ upozorňuje.
-
Lidé chtějí od státu online služby, říká ekonom. „Stát ajťáky neumí zaplatit,“ tvrdí expert Pirátů
„Ve státní správě máme tabulkové platy, které ale neodpovídají trhu práce,“ upozorňuje Michal Bláha (Piráti) z Českého digitálního týmu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
