Kvantový čip vyřešil úlohu, na niž superpočítače nestačí. „Jen nevíme, jestli správně,“ říká Koubský

13. prosinec 2024

Společnost Google představila kvantový čip Willow. Zaznamenal velký pokrok v redukci chyb při kvantových výpočtech a s testovací úlohou se vypořádal za pět minut oproti deseti na pětadvacátou let, které by zabrala dnešním superpočítačům. „Google tím ukázal, že je v tuhle chvíli v čele kvantového závodu před IBM a před všemi ostatními,“ hodnotí v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Kvantový počítač Google disponuje 105 fyzickými qubity. „Pořád to není prakticky použitelný kvantový počítač. Ten je možná někde na vzdáleném obzoru. Ale je to další důležitý krok k němu,“ myslí si novinář. „Kvantové výpočty jsou spolehlivější a qubitů je tam víc, což umožňuje náročnější algoritmy.“

V diskuzi o redukci chyb se mluvilo dokonce o exponenciálním pokroku. Právě snižování počtu chyb je hlavní překážkou ve větším rozšiřování kvantových počítačů.

„Kvantové výpočty jsou zatíženy poměrně velkou chybovostí, což vyplývá z fyzikálního principu qubitů a celého kvantového počítače. Takže se tam musí používat triky, které omezí množství chyb,“ vysvětluje vědecký redaktor.

Čtěte také

Popisuje, že z fyzických qubitů se skládají logické a složitými algoritmy se navzájem anulují chyby a dosahuje se větší spolehlivosti. Aby systém dobře fungoval, je potřeba hodně fyzických qubitů do logického poskládat, čímž ale roste chybovost. To se ovšem Google podařilo vyřešit tak, aby počet chyb naopak klesal.

„Důležité není absolutní číslo chybovosti samo o sobě, protože to je pořád ještě hodně vysoké. Nestačí na to, aby bylo srovnatelné s klasickými počítači. Ale důležitý je trend, který tam započal. Dalším stupňováním technologie, kterou mají, patrně budou schopni dojít k ještě menšímu počtu chyb,“ poukazuje Koubský.

V minulosti už se objevilo více případů, kdy technologické firmy prohlásily, že kvantový počítač vyřešil složitou úlohu, která bude superpočítačům trvat nesmírně dlouho, načež tvrzení některá z firem provozujících superpočítače vyvrátila. „V tomhle případě takové prohlášení nejspíš nepřijde,“ odhaduje vědecký redaktor.

Čtěte také

„Benchmark, na kterém to testovali, je postavený tak, aby to klasické počítače spočítat nemohly. Leda za dobu, která nesmírně převyšuje délku existence vesmíru, takže je to čas naprosto absurdní,“ zdůvodňuje.

„Maličký problém spočívá v tom, že my nevíme, vzhledem k tomu chybovému charakteru kvantových výpočtů, jestli ten výsledek je správně, nebo ne. Abychom si to ověřili, museli bychom provést klasický výpočet, který by trval deset na pětadvacátou let,“ říká Koubský. Dodává ale, že existují dobré důvody předpokládat, že výsledek správný je.

Jakou roli hrál TikTok v rumunských prezidentských volbách? V čem se od konkurence liší chatbot Grok, který nově sociální síť X nabízí uživatelům zdarma? Jak realistická jsou videa, která generuje nový nástroj Sora od společnosti OpenAI? Poslechněte si celý pořad Online Plus v audiu nahoře v článku.

autoři: David Slížek , jkd
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.