ChatGPT bude dva roky na trhu. „AI zatím pořádný článek nenapíše,“ ujišťuje novinář Koubský

20. září 2024

Blíží se dvouletému výročí od spuštění ChatGPT. OpenAI jej veřejně vpustila do světa na konci listopadu 2022 a zanedlouho hlásila více než 100 milionů uživatelů. Po jejím vzoru brzy vznikly další podobné aplikace, přilákala investory a odstartovala celospolečenskou diskuzi o kladech a záporech umělé inteligence. „Dokud s ní zacházíme jako s hračkou, výstupy budou jako od hračky,“ je přesvědčený ve vysílání Českého rozhlasu Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.

Mluvilo se o brzkém příchodu univerzální umělé inteligence a o tom, že od základů změní fungování lidské společnosti a výrazně zefektivní některé procesy. Dnes se už ale může zdát, že zájem opadá.

Podle Petra Koubského, redaktora Deníku N, to vysvětluje křivka analytické společnosti Gartner nazvaná Hype Cycle, cyklus humbuku.

„Napřed jde křivka strmě nahoru, potom se prudce propadne, pak začne pozvolna stoupat a zastaví se na úrovni, která je podstatně níž než ten prvotní překmit, ale podstatně výš, než je ta propast, do které spadla,“ popisuje Koubský a k ChatGPT doplňuje:

„Já myslím, že i tady křivka pořád platí a že v tuto chvíli jedeme z vrcholku do příkopu deziluze, což je ten nejnižší bod na křivce. A potom se z něj zase zhoupneme nahoru.“

Čtěte také

Společnost Gartner vydala v červnu zprávu, ve které popsala v jaké části křivky se AI momentálně nachází. Vrchol křivky už je překonaný, ale stále nedošlo ke zhodnocení investic a k vytvoření obchodní protihodnoty.

„Někteří investoři určitě o část svých peněz přijdou, což je úplně normální při investicích do nového a vysoce rizikového odvětví. Jiní investoři na tom zase hodně vydělají, protože s tím odvětvím jako takovým podle mého názoru není v nepořádku vůbec nic. Umělá inteligence prostě přitáhla spoustu lidí, spoustu firem, aby to zkusili. A jako vždy je hodně povolaných, málo vyvolených,“ popisuje Koubský.

Podle něj máme tendenci zapomínat na to, že velká část technologických firem neuspěje a zkrachuje. Společnost vidí hlavně příběhy úspěšných firem, ale technologické odvětví může být podle novináře rizikovou investicí.

Uspěje málokdo

Další studie tvrdí, že zhruba 80 procent AI projektů ve firmách neuspěje. Toto číslo je dvakrát vyšší než u jiných projektů, které nejsou zaměřené na umělou inteligenci.

Čtěte také

„Vždycky se říkalo, že na předním okraji vývoje, tam, kde vznikají opravdu nové věci, uspěje v průměru jeden start-up z deseti. Takže 80 procent neúspěšných je ještě docela dobré číslo. Mělo by to být 90 procent ve srovnání se zaběhnutou částí digitálních technologií,“ srovnává Koubský.

Zaběhnutou část podle něj představuje například vývojářská firma, která poskytuje IT služby na zakázku nebo pronajímá programátory tam, kde jsou potřeba. Riziko je v takovém případě minimální.

AI zatím novináře nenahradí

Jednou z predikcí vývoje umělé inteligence bylo i to, že nahradí lidské zaměstnance například na novinářských postech. To se ale nevyplnilo a umělá inteligence se nevyvíjí tak rychle, jak se předpokládalo.

Výstupy jazykových modelů jsou stále zatíženy nepřesnostmi a zároveň dochází i k odmítání ze strany firem, u kterých by bylo možné AI zavést.

Podle Koubského jsou výstupy z AI – co se týče psaní textů – stále nedostatečné a bude ještě dlouhou dobu trvat, než se jazykové modely vylepší natolik, aby plně nahradily práci novinářů.

Čtěte také

„Narážíme na další zdroj nedorozumění, který spočívá v tom, že my jsme skoro všichni tak nějak uvěřili, že to bude na jedno zmáčknutí knoflíku, že řeknu ‚napiš mi článek,‘ zmáčknu knoflík, vypadne mi článek a já půjdu na kávu. Jenomže tak to není,“ připomíná.

Práce s umělou inteligencí, pokud má vytvořit použitelný výstup, je náročná a zdlouhavá. V tuto chvíli, protože je to začínající technologie, dá často víc práce vynutit z toho dobrý text než ho napsat sám,“ popisuje novinář.

„Možná jsme uvěřili tomu, že máme robota, který už všechno umí. To ale není pravda. Dokud s tím zacházíme jako s hračkou, což většina z nás dělá, tak se nesmíme divit, že výsledky jsou, jako když si hrajete s hračkou,“ dodává Koubský.

Vyplatí se platit za vyšší verzi umělé inteligence? Není problémem budoucnosti závislost na umělé inteligenci a hrstce firem, která jazykové modely provozuje? Jsou firmy při zavádění AI opatrnější, než by musely být? Na tyto i další otázky vám odpoví páteční Online Plus. Moderuje David Slížek.

autoři: David Slížek , aste
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.