Umělá inteligence na úrovni člověka? Podle některých k tomu dojde do pěti let
Obecná umělá inteligence se stane do pěti, nebo dokonce do tří let každodenní realitou. Jak se na tohle tvrzení dívá podnikatel Elon Musk nebo třeba šéf společnosti NVIDIA? A jaké výzvy musí umělá inteligence ještě překonat?
Vývoj umělé inteligence jde rychle kupředu a někteří její významnější uživatelé či vývojáři se vyjádřili k tomu, kdy asi můžeme očekávat její běžné zapojení do každodenní reality.
Podle Elona Muska, vlastníka několika společností – mimo jiné i firmy Neuralink, která AI hojně využívá –, se toho můžeme dočkat již na konci roku 2025.
Šéf společnosti NVIDIA, která vyrábí výkonné čipy sloužící i pro trénování a provoz velkých jazykových modelů, Jen-Hsun Huang naopak tvrdí, že to přijde až v roce 2027.
Čtěte také
Hlasy všech ale nejsou tak optimistické a někteří se spíše přiklánějí k názoru, že si na větší zapojení AI do běžné každodenní rutiny ještě nějaký ten čas počkáme.
Jedním z nich je například francouzský výzkumník Yann LeCun, který je toho názoru, že umělá inteligence stále nezvládá základní kameny lidské existence. Těmi jsou podle něj uvažování, plánování, dlouhodobá paměť a chápání lidského světa. Mělo by údajně trvat delší časový úsek, než se AI dostane do bodu, kdy bude těchto věcí schopná, jestli vůbec.
LeCun hovořil i o tom, že nemá rád pojem obecná umělá inteligence, protože je zavádějící. Raději pak mluví o umělé inteligenci, která se vyrovná schopnostem člověka. Člověk totiž neuvažuje pouze v textech, ale je schopný přijímat i jiné podněty z různých zdrojů, chápe realitu v souvislostech a dokáže uvažovat i na základě svých smyslů.
AI svět vidí skrze myšlení lidí
„To, co jazykové modely, se kterými se běžně potkáváme, dovedou, je skutečně pohled na svět přefiltrovaný přes jazyk a subjektivní vnímání lidí. Takže to je svět nikoli z druhé ruky, ale ze třetí nebo kdoví kolikáté, který ty jazykové modely dostávají. Potom je jasné, že ho vidí zkresleně,“ popisuje Petr Koubský z Deníku N.
Čtěte také
Existuje skupina vědců, kteří odešli z Googlu a společně založili start-up s názvem Archetype. Vyvíjejí model Newton, který je sice podobný jazykovým modelům, ale není založený na textech, ale třeba na záznamech z kamer nebo mikrofonů. Zvládnou zachytit i elektromagnetické vlny.
Podle Koubského je problém s určením časového horizontu, kdy nastane zapojení AI do každodenní reality. Problematické je hlavně kvůli samotné definici obecné umělé inteligence. Většina lidí si totiž představí stav, kdy AI převýší lidské duševní schopnosti po všech stránkách.
„Já nevím, kdy se něco takového opravdu objeví, ale když se to objeví, neshodneme se na tom, jestli už to je ono, nebo není,“ komentuje Koubský.
Nástup robotických taxíků, žádost Wikipedie o peníze a pokus o přechod firem na Linux. To jsou další témata magazínu Online Plus. Moderuje David Slížek.
Související
-
Jan Fingerland: Neurovědec upozorňuje – Bůh za to nemůže. Vy ale také ne
Jsme svobodné bytosti, ovšem tedy také zodpovědné za všechno, co děláme? Nebo nás řídí nějaká vyšší inteligence? Jsme vůbec schopni myslet? A myslí „umělá inteligence“?
-
První AI malware? Červ Morris 2 se dokáže šířit sám pomocí chatbota
Skupina výzkumníků otestovala prvního AI červa, který se dokáže šířit prostřednictvím aplikací založených na generativní umělé inteligenci. Jaká rizika přináší?
-
Apple ukončil vývoj samořídících aut. „Pověst technologického průkopníka je minulostí,“ míní Koubský
„Jestliže si s tím neporadil Apple, který je schopen zasypat každý myslitelný problém penězi, tak je vidět, že to jednoduché není,“ dodává Petr Koubský z Deníku N.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.