Jak ochránit uživatele před klamáním? I na to myslí Akt o digitálních službách, říká expert Ondrejka
Nařízení o digitálních službách, známé pod zkratkou DSA, platí už skoro rok a půl. Zakazuje například používání takzvaných manipulativních rozhraní, v angličtině dark patterns. „Je to velmi inspirované spotřebitelským právem. Jde o obdobu klamání spotřebitele. Jsou to jakékoliv praktiky, které mají za cíl nějakým způsobem zmást uživatele, aby učinil rozhodnutí, které by normálně neučinil,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Tomáš Ondrejka z Českého telekomunikačního úřadu.
„Představte si třeba předem zatržená políčka, že si přejete odebírat určité informace. Nebo nedejbože vám dají do košíku nějaké zboží, které jste vůbec neměli v úmyslu tam dát. Nebo když je těžší zrušit určité předplatné služby, než si tu službu zakoupit,“ ilustruje Ondrejka situace, do nichž se lidé mohou dostat.
Čtěte také
„Velmi často to bývá třeba vytváření časového nebo emocionálního nátlaku na uživatele. Mohou to být takové ty hlášky typu ‚poslední pokoj v této kategorii’ nebo ‚poslední kus zboží’. Nebo vám tam dokonce běží nějaká časomíra, odpočet. A to vytváří tlak na uživatele, aby se teď rychle rozhodl. A neučinil informované rozhodnutí,“ upozorňuje Ondrejka.
„Široká paleta nástrojů”
Nařízení o digitálních službách se přitom zaměřuje na řadu dalších opatření, které bude u poskytovatelů vymáhat pomocí sankcí. „DSA má řadu nástrojů, jak přimět poskytovatele k tomu, aby uvedli své služby do souladu. Sankce je skutečně vysoká, jedná se o šest procent celosvětového obratu. To je samozřejmě horní hranice,“ vysvětluje Ondrejka.
„Ale není to jenom o ukládání sankcí. DSA hovoří taky o tom, že lze třeba nařídit nápravná opatření poskytovatelům. Hovoří o akčních plánech nebo o přijetí určitých závazků ze strany poskytovatelů. Tudíž paleta nástrojů pro regulátora je poměrně široká,“ dodává.
Jaké pravomoci vyplývají z nařízení o digitálních službách? A kolik stížností už lidé na online služby podali? Poslechněte si celý díl pořadu Online Plus ze záznamu v úvodu článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
