AI vnímám jako zrcadlo globální komunity v jedné osobě. Proto někdy působí zmateně, říká teoretička umění Hlaváčková
„Umění vždy reaguje na aktuální fenomény ve společnosti,“ myslí si kurátorka festivalu Re-connect Art a teoretička umění Jitka Hlaváčková. „Umělou inteligenci (AI) vnímám jako převratný moment dalšího stadia post mediálního umění, které na ni reaguje tak, že se stává víc materializované, objektové, víc se zaměřuje na vytváření komplexních prostředí a instalací. To jsou navíc oblasti, kam umělá inteligence ještě asi dlouho nebude ani pronikat, natož člověka nahrazovat.“
Umělou inteligenci teoretička umění vnímá jako zrcadlo.
Čtěte také
„Dokonce AI vnímám jako zrcadlo globální komunity v jedné osobě. Protože s námi zatím komunikuje jako individuální ,osoba‘, která ovšem individuální není. Je nekonečnou sítí vztahů, nekonečnou umělou neuronovou sítí. AI také z odstupu zrcadlí stadium lidstva. To z jejího pohledu ale musí působit velmi zmateně a roztříštěně.“
Hlaváčková naráží na různé chatboty, které nabízejí dialog s člověkem na internetu.
„Odpovědi v dialozích s AI jsou, poměrně očekávatelně, často velmi zmatené. A pokud se člověk nezeptá velmi konkrétně, dostane obecnou odpověď. Takže to pak vždy dospěje do stadia roztříštěnosti informací a směsi neověřených a ověřených informací apod. Je to tak něco, co vlastně velmi dobře podává obraz společnosti,“ myslí si.
Umění a internet
Zatím největší a nejdivočejší proměny v historii lidstva nastaly podle Hlaváčkové s nástupem internetu.
Čtěte také
„Většina začala používat internet kolem roku 2000, ale vývoj probíhal už od 60. let – a už tehdy se projevoval v umění.“
„Tento proces byl dlouhý, ale úplně proměnil strukturu umělecké tvorby. V tom smyslu, že se není možné posunout před moment nástupu nových technologií, respektive internetu. Není možné něco reflektovat bez kontextu, vždy nějaký kontext potřebujeme. Proto byly v jednu dobu tak silné konceptuální tendence v umění. Protože ty vždy zohledňují i hluboký nebo vrstevnatý kontext díla samotného.“
Celé Hovory Naděždy Hávové si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Budoucí generace by měly Al využívat, ne slepě věřit, myslí si mladý vědec Kostin
Vasil Kostin spojil dohromady zdánlivě nespojitelné: medicínu, programování a fotofrafii. Už za pár týdnů odjíždí dělat výzkum na Harvard.
-
Husí kůže a dojetí. Umělá inteligence promluvila hlasem Karla Gotta. Zavzpomínejte s námi
Karel Gott znovu promluvil – díky umělé inteligenci, která jeho hlasem načetla autobiografii Má cesta za štěstím. Jak projekt ČRo vznikl? A co na to říká manželka Ivana?
-
Cibulka: Umělá inteligence nás všechny nenahradí. Výsledky jsou slabší, než jsem čekal
„Velmi špatně ji přinutíme, aby dělala přesně to, co chceme, a velmi těžko zakážeme, aby dělala něco, co nám se nelíbí,“ upozorňuje Jan Cibulka z Českého rozhlasu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
