Budoucí generace by měly Al využívat, ne slepě věřit, myslí si mladý vědec Kostin

Čtěte také

Utržená ruka? Pro lékaře na frontě rutina. Z toho mě mrazilo, líčí reportér

Na Harvard jede jako hostující výzkumník, zkoumat a propojovat bude umělou inteligenci v očním lékařství a zkoumat tam bude přesně biomarkery a onemocnění sítnice.

„Z obrázku sítnice budeme stanovovat, jak rozpoznat nová onemocnění, která předtím nikdo nepoznal,“ popisuje Kostin. 

Inzulinové pero pro Lékaře bez hranic

Kromě budoucího výzkumu na Harvard University, má Kostin za sebou také několik úspěchů v hackathonu. Je to akce, při které programátoři soutěží a pracují podle zadání na novém a inovativním softwaru.

Podložka vypadá obyčejně. Software ale vyhodnocuje zátěž zápěstí.
Vasil Kostin

„V rámci soutěže hackathon, kde je 48 až 72 hodin na to, aby člověk přímo na místě vymyslel nějakou inovaci, jsme s kamarády v Curychu vytvořili inzulinové pero, které jde jednoduše vytisknout na 3D tiskárně. Projekt už převzali Lékaři bez hranic, ale potrvá ještě šest sedm let, než bude opravdu na misích používáno,“ popisuje.

Čtěte také

U Parkinsonovy nemoci hraje důležitou roli dopamin. Až polovina pacientů trpí depresemi, vysvětluje lékař

„U této soutěže musí být váš nápad také aspoň částečně funkční, ale nebylo to to nejlepší, co jsme udělali. Spíš jsme vytvořili software, který dokáže generovat jakákoli nová inzulinová pera podle cartridge. To znamená, že máme ampulku s inzulinem, kterou vkládáme do inzulinových per, ale rozměry ampulek jsou různé. Náš software dokáže vytvořit jakékoliv pero na jakýkoli rozměr,“ vysvětluje.

V příštích letech se bude muset projekt ještě ladit, a to podle platné legislativy a nejen jí. 

„V různých zemích jsou různé teploty, takže se bude řešit materiál, který se pro tisk pera vybere. Celý tým bude mít ještě hodně práce,“ shrnuje mladý vědec.

Čtěte také

Eva Turnová: Schovávání s AI

Kostin má ale s hackathony obecně dobré zkušenosti. S kolegou vymysleli speciální podložku pod počítačovou myš, která má zabránit přetížení zápěstí a vznik syndromu karpálního tunelu.

„Tento projekt jsme dělali asi tři roky, napadlo nás to u piva,“ přiznává. 

„Podložka vypadá úplně obyčejně, ale jsou v ní senzory a je připojená k počítači, na kterém běží software, který vyhodnocuje zátěž zápěstí. Navíc vás upozorní, kdy si dát přestávku.  Ten program zároveň lidi naučí speciální cviky snižující riziko vzniku tohoto syndromu,“ vysvětluje.

AI a medicína

Velkým tématem je aplikace umělé inteligence do všech možných oborů, Kostina samozřejmě zajímá v lékařství, specificky v očním. 

Čtěte také

Důvodů, proč se bát AI, je relativně hodně, říká Pěchouček z ČVUT. Plusů vidím víc než negativ, míní filozof Payne

„Samozřejmě nejjednodušší je to tam, kde se používají různé zobrazovací metody. Radiologie a oční lékařství jsou první obory, které využívají metody umělé inteligence. Pomáhat může i v laboratořích. V patologii a mikrobiologii bude AI určitě pomáhat s diagnostikou, uplatnění vidím třeba v gynekologii,“ říká.

„Já vidím AI jako nástroj, který mi pomůže zefektivnit práci. Umělá inteligence ale může mít své chyby a člověk se na ni nemůže stoprocentně spoléhat. Což znamená: budoucí generace se musí vychovat tak, aby uměly AI využívat, ale nesmí ji stoprocentně slepě věřit,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus Michaela Rozsypala v audiozáznamu.