V Kyjevě jsem téměř každou noc trávila v krytu. Pro Ukrajince to je mučení nedostatkem spánku, říká ukrajinská novinářka Gongadze

30. červen 2023

Když se roku 2022 chystala z Washingtonu do Kyjeva, aby jako novinářka mohla pokrývat východní Evropu, její let byl zrušen. Bylo to den před začátkem války na Ukrajině. Nakonec skončila ve Varšavě, aby svoji práci mohla vykonávat. „Z logistického hlediska to pro mě bylo víceméně nejjednodušší, protože mám na starosti celou východní a střední Evropu a to vyžaduje, abych mohla cestovat. Cestovat z Kyjeva je ale nyní velmi obtížné,“ říká ukrajinská novinářka Myroslava Gongadze.

Čtěte také

Poté, co v roce 2000 zabili jejího manžela, novináře Georgiho Gongadze, získala politický azyl ve Spojených státech. Řídila ukrajinskou sekci v Hlasu Ameriky ve Washingtonu a nyní vede právě východoevropské vysílání ve Varšavě. Často také cestuje zpět domů na Ukrajinu.

„Varšava a obecně Polsko je nyní velmi důležitá země v této fázi války, protože se v podstatě stala základnou pro veškerou logistiku a podporu Ukrajiny. Celá řada kolegů a aktivit, které jsou navázané na Ukrajinu, je aktuálně ve Varšavě. Proto Varšava byla mojí volbou k usídlení,“ uvádí Gongadze.

Válka jako běžná součást života?

Sama také říká, že se na Ukrajinu snaží dojíždět každé dva měsíce alespoň na deset dní. Zažila tam válku na jejím začátku i středu až do současných měsíců, kdy popisuje, že v každé části války se měnilo prostředí, a to jak obecně Ukrajiny, tak i pracovní podmínky novinářů.

„Byla jsem tam například nyní v prosinci, kdy byla úplně ničena elektřina, infrastruktura. Byla jsem tam také v květnu, kdy jsem musela v podstatě každou noc trávit v krytu. Pro Ukrajince to je mučení nedostatkem spánku. Když jdete po Kyjevě a rozhlédnete se, tak to může působit jako běžná situace, ale je to neuvěřitelně vyčerpávající snažit se žít alespoň trochu normální život. Nikdy totiž nevíte, kdy budete muset utíkat do krytu nebo kdy budou vaši příbuzní či známí zavražděni,“ říká.

Čtěte také

Podle Gongadze je nesmírně důležité to, co udělal ukrajinský prezident Zelenskyj. Díky němu a jeho komunikaci se začaly o rusko-ukrajinskou válku zajímat i ostatní země, tedy především Západ, který začal následně Ukrajinu podporovat. Sama ale také říká, že to byla jen jedna část, která popohnala Západ k pomoci, důležitým faktorem je dle ní totiž také odhodlanost Ukrajiny dokázat, že zvládne bojovat.

„Prezident Zelenskyj odvedl fantastickou práci v zajištění podpory Ukrajině. Dokázal totiž náš příběh vysvětlit světu. Mluví velmi profesionálně k různým publikům, k různým lidem a je schopný připoutat jejich pozornost, což je pro Ukrajinu nesmírně důležité. Ono je velmi obtížné vládnout v průběhu války. Aktuálně tam je totiž válečná vláda a to je problém, protože instituce nejsou dostatečně silné. Prezidentský úřad tak kontroluje nejenom mediální narativy, ale veškerá rozhodnutí v zemi,“ vysvětluje.

Jak to vidí ve Spojených státech?

Čtěte také

Z vlastního pohledu, kdy Gongadze žila ve Spojených státech, ale uvádí a těší ji, že země Ukrajinu velmi silně podporuje. Osobně se zná s prezidentem Bidenem, kterému podle jejích slov na Ukrajině velmi záleží. Podpora je z USA také cítit ale i v rámci osobní úrovně.

„Pokud se projdete v malém či středním městě ve Spojených státech, pokud tam pojedete autem, tak uvidíte všude ukrajinské vlajky. A není to tím, že by jim to nařizovala vláda. Lidé si je tam dávají dobrovolně, aby ukázali podporu. Je to neuvěřitelné, protože pro Američany je nezvyklé, aby vystavovali cizí vlajky. Oni ale chápou, že Ukrajina bojuje za demokracii, za možnost sebeurčení a za svobodu,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus Michaela Rozsypala. Hostem je ukrajinská novinářka Myroslava Gongadze, která se účastnila mezinárodní konference Média a Ukrajina.

autoři: Michael Rozsypal , vkry
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.