Pokud chci vyhrát, musím udělat něco výjimečného, konkurence je veliká, přiznává brusič a designér Zvěřina
Aleš Zvěřina byl šestkrát mistr světa v broušení skla, dostal cenu primátora, ocenění od diváků má hned několik. „Když jedu na soutěž, připravuji se až na poslední chvíli, ale nad nápadem samozřejmě přemýšlím dřív a mám jich nakonec hodně. Ale pokud chci vyhrát, musím udělat něco výjimečného, konkurence je veliká. Takže to chce nejen dělat dobré řemeslo,“ říká v pořadu Hovory.
Čtěte také
Zhruba měsíc před soutěží dostane od poroty pět tvarů materiálů, ze kterých si může vybrat, také se stává, že všichni dostanou stejný. Nic dopředu ale zkoušet nesmí, práce probíhají až před porotou, až na samotné soutěži – a s sebou si může vzít jen brusné kotouče.
„První den na to máme devět hodin, druhý den brousíme hodiny tři. A abych to stihnul, tak se nejdu ani najíst, ani na WC. Jedu až do poslední chvíle. To, co pak vybrousím za těch 12 hodin, to bych jindy dělal klidně i 20,“ popisuje průběh Sympozia broušení skla ve Světlé nad Sázavou, kde se každoročně utká víc než stovka brusičů.
A i když se Zvěřina nedostane mezi první, ocenění často přijde od diváků a později zákazníků. „A to je pro mě injekce, ne až tak peníze, i když i ty jsou důležité. Víc je to, pokud se to někomu líbí a řekne, že se mu ten můj líbil nejvíc. To je někdy lepší, než když tu soutěž vyhraji,“ přiznává.
Čtěte také
Brusič a designér tvrdí, že každý, kdo dělá řemeslo, se učí vlastně celý život. „K tomu ještě musí mít člověk talent – a když ho rozvíjí, v práci mu to hodně pomůže.“
A dodává: „Pokud se navíc práce stane koníčkem, je to luxusní. Ta moje se stala i mým dítětem, a aby to dítě mohlo dobře dál žít, chci ho rozvíjet.“
Když Aleš Zvěřina zakládal firmu na broušení skla, bylo mu 26 let. „Začínali jsme úplně od nuly. Je to hezké, protože když tak začínáte a něco vybudujete, podstatně víc si toho vážíte. Víc, než když dostanete od někoho všechno připravené na nějakém tácu.“
Nakonec se vypracoval na světovou brusičskou špičku a jeho díla má ve sbírce například Bill Gates i Muzeum Louvre. Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Tatiany Čabákové.
Související
-
Digitální závislost? Dotýkejte se hlíny, je to léčebné, radí psychiatr a adiktolog
Společná večeře by měla být bez mobilů, radí psychiatr a adiktolog Vladimír Kmoch. A digitální závislost se skvěle léčí dotýkáním hlíny.
-
Když se něco stane, tak si to nejdřív srovnám. A pak překročím, říká kaskadérka Dvorská
Hana Dvorská je naší první ženou-kaskadérkou. „Nic nešidím a chci být příkladem, takže vždy to, co chci od lidí, jim taky musím být schopná předvést,“ říká.
-
Vizuální identita je něco, co všichni potřebujeme, říká spoluautorka dokumentů o českém designu
„Když něco pojmenujete slovem identita, pak se ten název snažíte také naplnit,“ vysvětluje teoretička designu Linda Kudrnovská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.