Sklářský učeň se hlavně nesmí bát ohně, tvrdí mistr a francouzský rytíř umění Drobný
„Už jako malý kluk mě fascinovalo dívat se na skláře. Pozorovat, jak to sklo teče, jak se fouká a jak se z něj za chvíli stane sklenička a nádherný výrobek. U váz to tedy trvá déle,“ vzpomíná sklářský mistr Zdeněk Drobný. V červnu 2024 získal od francouzského ministerstva kultury rytířský Řád umění a literatury.
Čtěte také
Podle Drobného je to ocenění i pro všechny jeho mistry, kteří ho do řemesla zasvětili. „Většinou to byli němečtí skláři, kteří v Moseru zůstali i po válce,“ dodává. K tomu, aby se z člověka stal špičkový sklář, ale potřebuje i 15 až 20 let.
Každý nový uchazeč o řemeslo pak podle Drobného musí mít jeden hlavní předpoklad: „Nesmí se bát ohně. Za těch 50 let jsem zažil mnoho šikovných kluků, ale odešli jen proto, že se ohně báli a nesnesli ten žár. Když si ale zvyknou, nepoddají se tomu, navíc mají chuť a zručnost, jsou na dobré cestě.“
Řemeslo má podle něj i další úskalí, sklář totiž musí dělat dvě věci najednou: neustále točit píšťalou a foukat.
Dnes je Zdeněk Drobný v důchodu, stejně se chodí na své kolegy dívat, a nejen to.
„Kluci mají radost, že mě vidí, ukazují mi, co se naučili i to, co jsem jim předal. Mám vlastně radost, že výroba neusnula a naopak vzkvétá,“ přiznává s tím, že před rokem 1989 sklářský průmysl stagnoval, dnes do Nového Boru jezdí skláři z celého světa.
Čím může české sklo zaujmout cizince? Co pro něj znamená francouzské vyznamenání? Na jakou práci rád vzpomíná a jak se udržuje v kondici?
Odpovědi nabízí Hovory Lenky Buriánkové, poslechněte si sami.
Související
-
Jan Adam – celosvětově uznávaný a ceněný umělecký sklář a pedagog z Liberce
V Liberci se v roce 1948 narodil významný umělecký sklář Jan Adam.
-
Řemeslo mi umožňuje vtisknout do skla duši lesa a vyvolat chuť si sáhnout, přibližuje umělecký sklář
Přírodní prvky na vícero smyslových úrovních inspirují tvorbu Jana Plecháče. „V lese sahám na stromy, koukám na všechny možné detaily, miluji les,“ líčí sklářský designér.
-
Sklo se vrací do módy. Nemělo by jen stát ve vitríně, říká sklář, jehož vázy si zahrály v Barbie
Vázy Lukáše Klimčáka si zahrály ve filmovém hitu Barbie. Navázal na rodinnou tradici a těsně před začátkem pandemie rozjel sklářskou firmu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.