Pyl je fascinující, hlavně ta jeho komunikace, říká vědec a odborník na genomiku Honys
„Pyl je rostlina, resp. je to hodně zjednodušená rostlina. Každé pylové zrnko je jeden organismus, jeden exemplář, jeden jedinec. A je to i výborný modelový systém, kdy na příkladu jedné, a pak až tří buněk, můžeme studovat funkce na úrovni celého organismu,“ vysvětluje vědec a profesor genomiky a proteomiky David Honys.
„Na pylu je také fascinující jeho komunikace. Jednou z hlavních vlastností rostlin, která je do značné míry omezuje, je to, že jsou přisedlé, že se nemohou pohybovat. Každá rostlina je tak závislá na tom, kde vyroste, kde vyklíčí její semeno – a už se z toho místa nehne,“ vysvětluje vedoucí Laboratoře biologie pylu na Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.
Čtěte také
„A aby se rostliny rozmnožily, musejí najít způsob, jak jedny pohlavní buňky přenést na dalšího jedince, a to bez toho, aby se vůbec potkali – a k tomu jim slouží právě pyl.“ Doplňuje s tím, že pyl potřebuje hmyz, a toho je vlivem postupujících změn klimatu na světě stále míň.
„Řada rostlin je na hmyzu skutečně závislá, a aby se mohly rostliny rozmnožovat, potřebují toho hmyzu docela mnoho – ale i to se dá řešit různým způsobem,“ naznačuje.
Jak? Odpovědi nabízí audiozáznam pořadu Hovory Vladimíra Kroce.
Genomika je podobor genetiky, který se komplexně zabývá genomem jednotlivých organismů, zejména určením pořadí jednotlivých nukleotidů v DNA a přiřazením funkcí jednotlivým genům.
Související
-
Hmyz není jen havěť, apelují vědci. I českou krajinu opylují hlavně divoké druhy
Ačkoliv je hmyz klíčový pro lidskou výživu i zdraví ekosystémů, bývá v ochraně přírody, zvláště pak mezi politiky, podceňovaný, píše v nové studii mezinárodní tým vědců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
