Hmyz není jen havěť, apelují vědci. I českou krajinu opylují hlavně divoké druhy

„O ochraně přírody se výrazně víc mluví, než jak se pak v reálu děje, malá vítězství se často staví jako obrovská,“ doplňuje pohled kolegů entomolog Lukáš Čížek. Souhrnný článek mezinárodní skupiny badatelů vyšel v odborném časopise Ecology and Evolution.

Paradoxně nejlépe klimatickou změnu snáší škůdci.

„Například do ochrany velryb se podle Jakuba Čížka investovalo politického kapitálu o mnoho víc. „Velryb je přitom relativně málo a neubývají zdaleka tak rychle jako hmyz,“ podotýká entomolog. Momentálně velryby dokonce přibývají.

Koroptve a zajíci

Odborník na otázky životního prostředí a zoolog Vojtěch Kotecký je optimističtější, míní, že v posledním desetiletí se povědomí veřejnosti o užitečnosti hmyzu v Česku změnilo k lepšímu.

Čtěte také

O přežití hmyzu rozhodují někdy i maličkosti. Dokládá to příběh motýla, kterému prospívá proměnlivé mikroklima

„Lidé rychle pochopili, že většinu opylování v naší krajině zajišťuje divoký hmyz,“ říká Kotecký. Podle něj takový přístup může přispět i ke změně v zemědělské politice.

Ve veřejné debatě málo zaznívá, že změnit zemědělskou politiku neznamená jen to, že by se do krajiny vracely koroptve a zajíci, ale že remízky, polní cesty a lesní průseky pomáhají také hmyzu.

„Koroptve a zajíci potřebují podobnou krajinu jako včely a motýly,“ doplňuje Lukáš Čížek. Různá pojetí ochrany biodiverzity, rozmanitosti živé přírody, se podle něj můžou doplňovat.

Pokles o polovinu

V jiné aktuální práci 70 badatelů z 19 zemí světa varuje před vlivy klimatické změny na hmyz. S odvoláním na řadu dřívějších studií varují, že pokud nedokážeme hmyz ochránit, odnese to i člověk.

Čtěte také

Do slepých ramen řek se brzy vrací vážky a další hmyz, i když v nich tečou přečištěné splašky. Dokládá to městský projekt v Arizoně

Předpokládají, že při oteplení o 3,2 stupně oproti roku 1990 se u téměř poloviny druhů hmyzu zmenší areál o polovinu, i víc. Lépe klimatickou změnu snáší škůdci, jsou totiž potravně takzvaní generalisté.

„U nás ve střední Evropě se ekosystémy nesestávají jen z vlků, jelenů a monumentálních stromů, ale i z nenápadné, drobné přírody, která skládá mozaiku života. Na ní my i zbytek přírody do velké míry závisíme,“ uzavírá Vojtěch Kotecký.

Proč bychom hmyz neměli brát jen jako havěť? Jak na hmyz působí klimatická změna? Co dělá les nebo prales i za lidské přítomnosti udržitelným? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují entomolog Lukáš Čížek a odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký, spoluúčinkuje herec Petr Vacek. Moderuje Martina Mašková.