O přežití hmyzu rozhodují někdy i maličkosti. Dokládá to příběh motýla, kterému prospívá proměnlivé mikroklima

15. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia)

O přežití motýlů nebo jiného hmyzu rozhodují někdy i drobné změny v krajině nebo biotopu. Na konkrétním druhu ohroženého motýla, hnědáskovi kostkovaném, vědci doložili, že mu nejvíc prospívá pestré mikroklima.

Hnědásek kostkovaný je po většinu života odkázán na místo, které mu vybrala matka. Larvou je deset měsíců. To, v jakém mikroklimatu jako housenka žije, je pro něj přitom zásadní.

Čtěte také

Studii vědců z jihozápadního pobřeží Finska o něm zveřejnil odborný ekologický časopis Oikos. Tento druh hnědáska žije ale i v Česku.

Motýli jsou fajnšmekři, vybírají si neuvěřitelné věci, nenapadlo by vás, že by je mohli vnímat,“ říká ekolog Ondřej Sedláček, který se stará o síť motýlích rezervací na Příbramsku.

Zbývající jitrocel

K životu hnědásek kostkovaný potřebuje některý z mnoha druhů jitrocelů, které jsou ve Finsku i u nás poměrně běžné. O tom, zda housenka přežije, ale rozhodují spíše jiné faktory. 

Čtěte také

Finští vědci pozorovali, že na na slunných a suchých místech housenky tohoto motýla rostou rychleji, ale zároveň si zkonzumovaly všechen jitrocel. Ty ze sousedního, chladnějšího mikrobiotopu, dospívaly sice pomaleji, ale nějaká potrava jim zůstala.

Motýli potřebují velkou pestrost prostředí, aby si v každém okamžiku svého životního cyklu mohli v daném místě vybrat, co zrovna chtějí,“ vysvětluje situaci biolog.

Samičky hnědáska kladou vajíčka v létě a to do různých mikrobiotopů. O tom, které housenky budou nejúspěšnější, pak rozhodují aktuální klimatické podmínky až v následujícím roce.

V prvních týdnech života žijí housenky pohromadě, v něčem, co se podobá hnízdu. Pokud je jaro vlhčí, vítězí spíš housenky z výsluní, když je mikroklima sušší, lépe se daří těm ve stínu. 

V motýlích rezervacích se snažíme nejen o ochranu jednotlivců, ale celého souboru druhů,“ dodává Ondřej Sedláček. 

Obyčejný nápad

Finští vědci ke studii připojili několik praktických rad, díky kterým můžeme motýlům a hmyzu vůbec pomáhat i my. Mnohdy stačí malá změna hospodaření na zahradách.

Pro motýly i další hmyz je důležitá třeba pestrost květin na záhonech nebo vodní jezírko s rákosím. „Musíte se dívat, co hmyz dělá, a dát vše na správné místo,“ radí Ondřej Sedláček. 

Čtěte také

Motýlům vyhovují například kamenné zídky, u nichž se můžou schovat před horkem. Blanokřídlí, zvláště pak samotářské včely, preferují místo, kde celý den praží slunce.

Obecně se dá říct, že hmyzu pomůže, když budete mít na zahradě nepořádek v dobrém slova smyslu,“ uzavírá ekolog.

Kromě míst, kde může hmyz vyhledat slunce nebo stín, je pro soužití celé řady živočichů a rostlin užitečný třeba kousek neposekaného trávníku, trs kopřiv, hromada dřeva, kamení, ale i starší jabloň, kompost nebo jezírko bez ryb.

Jak můžou drobné změny prostředí ovlivnit rozmanitost druhů? Co dělá klimatická změna s půdními organismy? Co příspívá k pestrosti druhů na polích? 

Hosty Laboratoře jsou ex-ministr životního prostředí a půdní biolog Ladislav Miko, ekolog Ondřej Sedláček a herec Petr Vacek. 

Spustit audio

Související