Kvůli změně klimatu vědci hledají nové zemědělské plodiny. Dařit se bude vínu
Desítky tisíc druhů rostlin jsou jedlé, pěstujeme jich ale jen pár set. Vědci se teď snaží kultivovat nové kvůli změně klimatu. K úspěšnému zdomácnění rostlin před 12 tisíci lety přispěly chutné plody a schopnost růst na poli.
Pšenice, rýže a kukuřice se dnes starají o obživu poloviny lidstva. Pouhých 15 druhů plodin nám dodává 90 procent kalorií. Vědce proto zajímalo, co k tomu přispělo.
Rozhodující byla schopnost přizpůsobit se změně prostředí a malý počet genů, které nahrávají kultivaci. „Musí být snadno pěstovatelné a skliditelné,“ upozorňuje rostlinná bioložka Fatima Cvrčková.
„Akumulují víc mutací, z nich některé ale třeba zvyšují výnos nebo odolnost,“ přidává další předpoklady zdomácnění rostlin rostlinný biolog David Kopecký.
Nabízí se otázka, proč ke klíčovým plodinám pro lidstvo nepatří také brambory. „Ohrozil je jediný parazit,“ uvažuje Fatima Cvrčková s poukazem na hladomor v Irsku v 19. století, který způsobila plíseň bramborová.
Čtěte také
Klimatická změna zhoršuje poměry v zemědělské krajině. Z pohledu vědců je možné, že obilnářskou oblastí se místo Jižní Moravy stane Vysočina.
Při hledání nových plodin či odrůd by mohly posloužit klimatické modely. Farmářům pomůžou odhadnout, jakou perspektivu mají za několik desítek let.
Některým plodinám ale změna klimatu nahrává. „V České republice jsme schopni vyrobit velmi kvalitní červená vína,“ dodává Kopecký. Podle něj se můžeme těšit na vína kvality Itálie nebo Španělska.
Co rostlinám usnadňuje stát se zemědělskými plodinami? Jak rozdílně čerpají vodu? Může vhodná DNA zlepšit jejich odolnost?
Moderuje Martina Mašková. Debatují rostlinní biologové Fatima Cvrčková a David Kopecký, spoluúčinkuje herec Roman Štabrňák.
Související
-
Urbanizace má zásadní vliv na rostliny. Jetel ve městech ztrácí chemickou obranu
Člověk zásadním způsobem ovlivňuje evoluci rostlin. V časopise Science vyšla studie, která to ilustruje na jeteli plazivém. Ve městech ztrácí geny pro chemickou obranu.
-
Květiny začaly být pestré před 100 miliony lety. Předtím měla evoluce pauzu
Rostliny, které měly semena, se v evoluci objevily před 350 miliony let. Dalších 250 milionů let se nedělo zdánlivě nic. Teprve pak začaly růst květiny do dnešní pestrosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
