Květiny začaly být pestré před 100 miliony lety. Předtím měla evoluce pauzu

2. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Každá květina v kytici má svůj význam. Poznejte, jak funguje květomluva

Experti ze Stanfordovy univerzity přišli se zajímavou informaci o vývoji rostlin. Ty, které měly semena, se v evoluci objevily už před 350 miliony let. Dalších 250 milionů let se nedělo zdánlivě nic. Teprve pak začaly růst květiny do dnešní pestrosti tvarů a vůní. Článek o tom vyšel v časopise Science.

Kvetoucí rostliny, u nichž máme rádi pestré barvy, vůně a tvary, tu nebyly odjakživa. Teprve před asi 100 miliony let ve fosilních záznamech nacházejí vědci kvetoucí rostliny, které lákají opylovače, ve větší pestrosti a šíři.

Čtěte také

Jeden skok nastal na začátku, když se u rostlin začala  vytvářet semena. Druhý byl spojen s expanzí krytosemenných rostlin,“ poznamenává bioložka Fatima Cvrčková. „Evoluce má údobí, kdy se věci mění rychle, a jiná, kdy se jakoby nic neděje.“

A nabízí paralelu s evolučním konceptem vědce Stephena Jaye Goulda. Ten díky pozorování měkkýšů a jejich ulit, které dobře fosilizují, přišel s myšlenkou, že evoluce probíhá ve vlnách. 

Autoři nové studie na fosiliích pravěkých rostlin porovnávali tvarovou rozmanitost, zapisovali si, kolik druhů orgánů, pletiv a struktur se najde na konkrétním květu. Právě díky tomuto přístupu ověřili, že k dnešní rozmanitosti se květiny dopracovaly po etapách.

„Posledních 200 let už víme, že květy jsou variace, něco jako lego z upravených a pozměněných listů,“ přitakává bioložka.

Zdvojení genů

Co se v rostlinách tenkrát dělo, přesně nevíme. Nedá se to totiž najít tak dobře vyčíst z fosilních záznamů. „Může to být například zdvojení dědičné informace. To dává evoluci spoustu surového materiálu,“ uvažuje rostlinný genetik Aleš Pečinka.

Čtěte také

Gen, který je základní, esenciální a nemůže si dovolit příliš velkou variabilitu, se v takové situaci najednou vyskytuje v několika kopiích.

Může docházet k evolučním hrátkám, kde se gen zapíná v trochu jiných částech vzrůstového vrcholu,“ dodává vědec. Právě to mohlo vést ke zmnožení rostlinných orgánů.

Kytice z cykasů

Dřív než semenné rostliny tu byly rostliny s výtrusy. Mechy, játrovky, plavuně. Vytvořit z nich kytice jako dnes by  asi nebylo snadné.

Čtěte také

Květinářství by v té době mělo trochu makabrózní charakter, kytice byste mohl dělat z různých cykasů, jehličnanů a smutečních kapradin,“ žertuje rostlinný genetik Pečinka.

Kdy květy začaly být barevné, usuzujeme z podobnosti se současnými rostlinami. Rozmanitost rostlin se ale před stovkami milionů let mohla projevit jinde. 

Netušíme, jestli se ‚nudné‘ nahosemenné rostliny nevyřádily ve vůních, ale vzpomeňte si, jak krásně vypadá modřín,“ nabádá Fatima Cvrčková.

Květy a motýli

Aktuální studie se týká hlavně fosilních semenných rostlin, které opylovali živočichové. Hmyz jim pomáhal s rozmnožováním už před 300 tisíci lety, změna před 100 miliony let je ale právě u nich patrná.

Květy se nějakým způsobem adaptovaly na nové opylovače. To mohl být hmyz, ptáci, nebo netopýři,“ říká Aleš Pečinka. V téže době pozorujeme rozmach motýlů.  

Měli dostatek květů, a proto jich mohlo být víc, a tím se zase zpětně zvýšil počet květů,“ upozorňuje Aleš Pečinka. První obratlovci, tedy i tehdejší předchůdci člověka, už měli větší evoluční zlom za sebou.  

Poslechněte si Laboratoř o zlomových momentech v evoluci květin, zelených městech, která pomáhají včelám, a odolnosti opylovačů. Debatují rostlinní biologové Fatima Cvrčková a Aleš Pečinka a herec Kajetán Písařovic.

Spustit audio

Související