Malý mozeček, ale moderní křídla. Vědci zkoumají lebku dalšího ptáka z pravěku

Nově objevený druh dostal jméno Navaornis. Mohl by přispět k pochopení toho, jak se vyvíjela inteligence ptáků. Nejvíc vědci zatím debatují o tom, zda měl, či neměl podobné letové schopnosti jako moderní ptáci.

„Myslím, že asi nelétal úplně tak dobře jako dnešní ptáci, aspoň někteří. V jeho době ale řada jeho příbuzných létala velmi dobře,“ vysvětluje ornitoložka Kateřina Ševčíková.

Mozkové centrum zvané mozeček, které ptáci využívají ke koordinaci letu, měl Navaornis velmi malé, což by napovídalo, že nebyl moc dobrý letec.

„Známe ale jeho příbuzné a víme, že někteří z nich měli v podstatě moderní křídla s moderním peřím,“ poznamenává odborník na ochranu přírody Vojtěch Kotecký.

Ve vyhynulé skupině Enantiornithes, do níž Navaornis patřil a která se osamostatnila před 130 miliony lety, zřejmě byli letci dobří i špatní.

Rozdíly v letových schopnostech jsou i mezi moderní ptáky. Zatímco pštrosi, tučňáci nebo kakapové nelétají, například rákosník velký, kterého známe i z naší přírody, dokáže během migrace uletět kolem 8000 kilometrů do Afriky a zpět.

„To je naprosto neuvěřitelná pouť. Vrátíte se do svého domu bez moderní navigace,“ upozorňuje Ševčíková.

Z přibývajících poznatků o evoluci ptáků je zároveň čím dál zřejmější, že dinosauři nebyli tak evolučně neúspěšná skupina, jak se traduje kvůli jejich velkému vymírání v druhohorách.

Ptáků, kteří jsou jejich pokračovatelé, je dnes na světě známo kolem 11 000 druhů. „Žije jich tu mnohem víc než všech savců dohromady,“ poznamenává Kotecký.

Jak se v pravěku vyvíjela inteligence ptáků? Jak je možné, že se čtyřiasedmdesátiletá samička albatrosa stala opět matkou? Jak déšť ovlivňuje stabilitu ptačích párů? Moderuje Martina Mašková. Debatují ornitoložka Kateřina Ševčíková a odborník na ochranu přírody Vojtěch Kotecký, spoluúčinkuje herec Petr Vacek.