Ptáků žije na světě nejméně 50 miliard. Rekord drží vrabci, špačci a vlaštovky

29. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy I nejrozšířenější ptačí druh na světě má svůj svátek. 20. březen je Světovým dnem vrabců

Na planetě žije nejméně 50 miliard ptáků. Ekologové z univerzity v Sydney tento početní odhad opírají o databázi e-Bird, kam profesionální i amatérští ornitologové zapisují svá pozorování. Studie se týká 9 700 druhů. 

U pouhých čtyř ptačích druhů na světě napočítali vědci přes miliardu jedinců: je to vrabec domácí, špaček obecný, vlaštovka obecná a racek delawarský, který žije na americkém kontinentě, od USA po Panamu.

Čtěte také

„Vrabce potkáme i v Austrálii nebo na Papui - Nové Guinei,“ poznamenává ekoložka Kateřina Sam, která ve zmíněném regionu bádá. Dodává, že nejhojnější ptáci migrují, nebo na různá místa ve světě přicestovali s lidmi.

Vědět, kolik žije na světě ptáků, není zdaleka jen dětská nebo naivní otázka. „Znát počet ptačích jedinců je důležité. Ukazuje to, kde je pro ně vhodné prostředí,“ upozorňuje ekolog David Hořák. Vědci tak například poznají, v jakém regionu se ptákům, případně i dalším živým organismům, daří lépe, a v jakém hůř. 

Číslo zahrnuje i pozorování nelétavých ptáků, k nimž patří emu nebo pštros. Článek ekologů z univerzity v Sydney na toto téma vyšel v uznávaném odborném časopise americké akademie věd PNAS.

Vzácné druhy

Být vzácným ptákem není zas tak velkou výjimkou, jak by se zdálo. Když je ale některý ptačí druh mimořádně vzácný, je velká pravděpodobnost, že vyhyne.

Čtěte také

„Většina ptáků je  poměrně vzácných, a to je normální,“ říká David Hořák. Upozorňuje, že když mají ptáci velký areál, často se rozpadne, a z jednoho druhu se stanou dva. 

U 12 procent úplně nejvzácnějších ptáků vědci registrují méně než 5 tisíc jedinců. To se týká 1180 druhů. Řadí se k nim například rybák čínský, křováček zvučný ze severozápadní Austrálie, nebo obyvatel bažin v Indonésii chřástal halmaherský. 

Chyba odhadu

Odborníci dnes mají k dispozici mnohem větší soubory dat než například před deseti lety. Při jejich analýze využívají čím dál pokročilejší metody, například strojové učení. S určitým podílem chyb se přitom počítá.

Čtěte také

„Zmíněné nejpočetnější druhy se často vyskytují ve větších hejnech. Když údaje z databáze přepočtete na plochu celého areálu, může se stát, že to přeženete,“ uvádí příklad David Hořák. Cornellova univerzita proto výsledky z databáze e-Bird zpětně kontroluje.

Poslechněte si celou Laboratoř o „miliardářích“ mezi ptáky, předávce rodičovské role u kulíků a o vlivu pomoci v ptačí rodině na fitness. Debatují ekologové David Hořák a Kateřina Sam a herec Miroslav Táborský. Moderuje Martina Mašková.

Spustit audio

Související