Ke srážkám migrujících ptáků s budovami přispívá i cvrlikání, zjistili ornitologové
Ornitologové z Chicaga a Clevelandu zveřejnili rozsáhlou studii nočních srážek ptáků s budovami. Zjistili, že ke srážkám může přispívat i noční cvrlikání migrujícího hejna. Zmatení ptačí navigátoři letící za světlem svými signály matou i další spolucestující v hejnu. (repríza)
Americká města, kde autoři studie kolize ptáků měřili, leží na frekventované ptačí trase ze severu na jih. Hlavní migrační tahy tam probíhají v noci a ráno pak leží u některých budov drobní pěvci, kteří noční přelet nezvládli.
Duhové peří měli ptáci už před 49 miliony let
Vědci prozkoumali peří 97 druhů moderních ptáků ze sbírky Kodaňského muzea s cílem zjistit původ jejich duhového zbarvení. Přišli na to, že dávní příslušníci dvou ptačích skupin, trogonů a svišťounů, měli duhová křídla už před desítkami milionů let.
Vědcům se podařilo nasbírat více než 70 tisíc záznamů nočních srážek ptáků z posledních nejméně 40 let. Zachytit se jim při tom podařilo 93 ptačích druhů. Nejvíc nárazů měly vlaštovky, pěnice a drozdi, nebo například i strnadci, podobní našemu vrabci.
Světlo a cvrliky
Světla ptákům vadí zřejmě hlavně proto, že zmatou jejich vnitřní kompas. „Ptáci se hodně orientují i podle slunce, vadí jim, když je najednou tam, kde to nečekají, silné světlo,“ vysvětluje ornitoložka Tereza Petrusková.
Připomíná, že cvrlikáním se ptáci udržují v hejnu pospolu, mnohdy i mezidruhově. Zároveň ale tato komunikace dělá ptáky citlivějšími na světelný smog ve městě.
„Jeden začne vydávat zvuk více, ostatní mu odpovídají a právě pro tyto druhy to může být škodlivější, víc jich tam přiletí v jednu dobu,“ popisuje situaci vědkyně.
Noční predátoři
Ptáci mnohdy migrují v noci, protože mají šanci, že potkají méně predátorů. Na trase se domlouvají krátkým vysokofrekvenčním pískotem. „Kontaktní hlasy jsou vysoké a nenápadné, že je dobře slyší ptáci, ale jsou hodně špatně slyšitelné pro predátory,“ říká ornitoložka.
Predátory ptáků, kteří naráželi do budov v Chicagu a okolí, jsou převážně sokolovití dravci nebo jestřábi, ti ovšem loví většinou ve dne. „V noci loví samozřejmě sovy, ale ty až na výjimky neuloví letícího ptáka, sbírají je z větví,“ uvádí ornitolog Ondřej Sedláček.
Při pronásledování kořisti přitom i predátoři riskují srážky s budovami: „Pro dravce je to skoro vždycky fatální, protože letí obrovskou rychlostí,“ doplňuje Sedláček.
Ultrafialové světlo
Srážky ptáků s budovami v Chicagu začal už v roce 1978 měřit ornitolog z chicagského muzea David Willard. Od roku 2002 vědcům z této oblasti pomáhá tato data sbírat a vyhodnocovat ptačí síť dobrovolníků.
Dobrá zpráva z Chicaga zní, že počet srážek ptáků se od počátků měření snížil o tři čtvrtiny. Důvod je jednoduchý: v budovách se začalo zhasínat.
Vědci našli geny dlouhověkosti papoušků
Vědci z Pensylvánie studovali dlouhověké mluvící papoušky. Inspiroval je zvláště jihoamerický papoušek amazoňan modročelý přezdívaný Mojžíš. Chtěli vědět, čím je dána jejich dlouhověkost a jak to souvisí s tím, že se tak dobře učí mluvit.
„Kromě spektra, které vidíme my, vidí ptáci i v ultrafialovém světle,“ připomíná ornitolog Ondřej Sedláček. Vědci proto podle něj navíc hledají takový typ světla pro městské budovy, který by ptákům nevadil.
Zrcadlení stromů
Srážky ptáků s budovami ve dne se podle ornitologů dají měřit jen těžko. „Spousta ptáků je zmatených, někam si sednou do křoví a ráno narazí do zastávky nebo je sežere kočka,“ líčí situaci ve městech ornitolog.
Ptákům vadí i veškeré skleněné, moderní budovy, ve kterých se zrcadlí stromy. Česká společnost ornitologická organizuje program zaměřený na ptačí nebezpečné zastávky a budovy: „Dobrovolníci je obcházejí a kontrolují, kolik tam bylo sražených ptáků, kteří si mysleli, že je za tím strom nebo les,“ dodává Tereza Petrusková.
Poslechněte si celou Laboratoř, ve které ornitologové Tereza Petrusková a Ondřej Sedláček a herec Kajetán Písařovic debatují také o ptačích sexy slabikách a signálu obsazeného hnízda.
Související
-
Svišť Phil předpovídá příchod jara už léta, jiná zvířata by ale mohla být úspěšnější
Je mu prý úctyhodných 130 a v Punxsutawney každoročně věští příchod jara. Svišť Phil je ale s přesností na štíru, za svou dlouhou kariéru si připisuje jen 39% úspěšnost.
-
Motýlům svědčí louky u lesa, na polích se neuživí
O námluvách motýlů, jejich DNA v květech a důvodech, proč potřebují les. Debatují biologové Ondřej Sedláček a Lukáš Čížek a herec Lumír Olšovský.
-
Ryba korálových útesů pyskoun rozpůlený se možná pozná v zrcadle
O ponorkové nemoci v hejnu, nenápadném mlíčí a rybě v zrcadle. Debatují ichtyolog Petr Ráb, hydrobiolog Adam Petrusek a herečka Zuzana Vejvodová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.