Na severu Jadranu lidé ničí ekosystémy. U italského pobřeží se rozšířil odolný mlž

Drobným živočichům dělá potíže především přísun hnojiv ze zemědělství nebo odpadních vod, která do Jadranu přitékají hlavně řekou Pád. Změny složení mořských bezobratlých studovali vědci v bahně jadranského dna, a to na lasturách mlžů poznamenaných útoky dravých plžů. 

Čtěte také

Akvaristé ročně nakoupí 55 milionů mořských živočichů, někteří patří k ohroženým druhům

Plži do schránky své oběti vyleptají otvor kyselinou, měkký vnitřek pak zkonzumují. Stop po podobných útocích ale od půlky 20. století v paleontologických záznamech výrazně ubylo. Když se totiž v moři vlivem nadbytku živin přemnoží plankton, mohou se mořští živočichové začít dusit, mají méně kyslíku. „Jak padají ke dnu, dochází k rozkladu,“ vysvětluje hydrobiolog Adam Petrusek.

Místo původních druhů, kterým nové podmínky nevyhovují, v posledních desetiletích obsadila korbikula, běžný druh mlže z východního Atlantiku a Středomoří, který úbytek kyslíku toleruje. „Příroda nemá ráda prázdnotu,“ poznamenává k tomu biolog Julius Lukeš. Upozorňuje, že když nějaký druh vyhyne, jeho prostor obsadí další, nejde-li o vysloveně toxické prostředí.

K uvedeným změnám dochází v posledních desetiletích, další změny jsou patrné i v posledních letech. „Někdy je tam voda až příliš teplá, což je příjemné pro turisty, ale ne pro mořský život,“ upozorňuje Adam Petrusek, který se studenty pravidelně na Jadran jezdí.

Podle vědců ale mořské ekosystémy mají ještě šanci na obnovu. „Deset procent plochy moří je v chráněných oblastech, v bohatých státech ale vzniká velký program s cílem, aby to bylo 30 procent,“ upozorňuje Lukeš.

Zvláště v posledních deseti letech si už nejen výzkumníci, ale i vlády nebo obyvatelé pobřežních oblastí uvědomují, že moře musíme začít lépe chránit. Navíc, když nenecháme  pro zemědělství důležitý fosfor tolik odtékat do moře, zlepšíme i kvalitu povrchových vod na pevnině.

„Ochrana Středozemního moře je pro nás důležitá nejen proto, že to k němu máme blízko, je v něm i překvapivě velký podíl endemických druhů, které se například v Atlantiku už nevyskytují,“ říká vědec. 

Jak člověk pokazil vztahy mezi predátory a kořistí na Jadranu? ? Čím je zajímavý nově objevený hlubokomořský měkkýš? Jakými rodiči jsou ryby korálových útesů? Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Adam Petrusek a Julius Lukeš, spoluúčinkuje herec Kajetán Písařovic.