Ptáci kulíci se rozcházejí, i když úspěšně vyvedou potomstvo. Samičky se „rozvádějí“ častěji

Očekávali bychom, že u ptáků se budou rozpadat spíš páry, kterým se nepodařilo vyvést potomstvo. U některých druhů kulíků to bývá jinak. Rozcházejí se, i když vyvedli mladé. Vysvětlení nelze lehce odvodit od úvahy o lidech, kteří jdou od sebe poté, co děti opustí rodné hnízdo. 

Samičky odcházejí častěji, a to zvláště pokud mají v okolí více potenciálních partnerů.„Podstatně si tím zvyšují šanci mít více potomků,“ říká ornitoložka Tereza Petrusková. Další snůšku si můžou založit ještě v témže roce.

Čtěte také

Duhové peří měli ptáci už před 49 miliony let

Samičky kulíků vycházejí z této studie jako na první pohled odvážnější, dobrodružné povahy. „Dělají taková rozhodnutí častěji, ale kromě toho létají dál od původního hnízda,“ připomíná Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. 

Fakt, že samec mnohdy zůstává v hnízdišti s mladými kulíky, ale nepovažuje ornitolog za tak překvapivý. Většinou je to právě samec, kdo u ptáků obhajuje teritorium, u kulíků se navíc podílí na sezení na vejcích. 

Čtyři vajíčka za sezónu

Kulík je poměrně malý pták, který žije u vody. Patří do skupiny bahňáků. Klade do hnízd dvě až čtyři vajíčka a podle oblasti, kde žije, se může pokusit o rozmnožování až čtyřikrát za sezónu. Terezu Petruskovou by zajímalo, kolik mláďat kulíků přežije delší dobu. Zjistit to v terénní studii ale může být velmi těžké. 

Kulík říční. Přerov, 23.5.2009.|foto:Adolf Goebel

„Může se ukázat, že u těch rodičů, kteří zůstávají spolu a starají se o mláďata oba, jsou mláďata lépe chráněna, například lépe varována před predátory,“ přemítá ornitoložka. Kdyby tomu tak bylo, ptačí rozchody by podle ní nemusely hrát tak velkou roli. 

V nejchladnějších oblastech se kulíci tak často nerozcházejí. Rodič-samoživitel by mláďata neodchoval vůbec, nebo špatně. „Častěji to dělají tam, kde je teplo a víc zdrojů potravy,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek.

Zase za rok

Mezinárodní výzkum partnerského života kulíků trval zhruba jeden rok, ale dál pokračuje. Na studii se podílí i český spoluautor, Vojtěch Kubelka, nedávný absolvent Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tereza Petrusková, která působí na téže katedře, upozorňuje, že za pozornost u kulíků stojí další sezóna. 

Čtěte také

Sýkora dospívá a stárne rychleji než albatros. Má totiž řadu nepřátel

„Bude zajímavé sledovat, jestli se sameček, který byl opuštěn, poučil a bude příště hlídat, kdy se vylíhnou mláďata, aby je opustil v prvním možném okamžiku a nechal na krku samičce,“ podotýká vědkyně. 

Ptáci, kteří spolu úspěšně zahnízdili v jednom roce, byť se potom rozešli, se ale můžou dát znovu dohromady. „V dalším roce mají důvod se k sobě vrátit, už to mají vyzkoušené,“ vysvětluje odbornice.

Štěrkové náplavy

Z výzkumu nelze odvodit nějaké univerzální pravidlo pro chování kulíků. Zatímco například kulík mořský v Evropě a Číně je polygamní a migruje, kulíci na Kapverdách, ostrovech v Atlantském oceánu poblíž Senegalu, si jsou věrní.

„Jsou to jiné druhy, jinak se u nich vyvinuly párové vazby,“ říká Vermouzek. Podle něj by bylo příliš jednoduché, kdyby se všichni ptáci chovali úplně stejně.

Upozorňuje, že v zájmu ochrany zdejších kulíků bychom neměli na jaře příliš vstupovat na štěrkové náplavy a že k jejich hnízdištím patří i kukuřičná pole. 

Poslechněte si celou Laboratoř o rozchodech kulíků, kolibřících, kteří na noc zamrznou, a o afrických ptácích vdovkách, kteří snášejí vejce do cizích hnízd. Debatují ornitologové Tereza Petrusková a Zdeněk Vermouzek a herec Igor Chmela.

Moderuje Martina Mašková.