Geneticky vylepšená houba má chuť masa. Odborníkům vadí vyšší náklady

„Upravená houba má v buněčné stěně méně chitinu, který je pro nás nestravitelný,“ upozorňuje Jaroslav Doležel, rostlinný biolog s mezinárodním renomé. Geneticky upravená houba zvaná Fusarium venenatum při stejné produkci bílkovin také spotřebovala o 44 procent méně cukru než ta původní a rostla o 88 procent rychleji. 

„Z houbového materiálu se uvolnily výživné látky,“ popisuje vlastnosti modifikované houby rostlinná bioložka Fatima Cvrčková. Připomíná, že houba vzhledově připomíná spíš plíseň.

Stonásobná cena  

Konvenční zemědělství produkuje asi 14 procent světových emisí. Autoři studie jsou přesvědčeni, že vylepšením metabolismu editační metodou CRISPR dokázali snížit uhlíkovou stopu až o 61 procent.

Čtěte také

Kvůli změně klimatu vědci hledají nové zemědělské plodiny. Dařit se bude vínu

Oslovení vědci jsou ale ke klimatickým dopadům takové výroby skeptičtější. V propočtech by podle nich autoři měli zohlednit například také údaje o výrobě technologií, hlavně  bioreaktorů.

„Z dalších alternativ k masu mnohem lépe vychází hrách. Úpravy luštěnin jednoznačně vedou, na rozdíl třeba od masa z tkáňových kultur, se kterým se také experimentuje,“ podotýká Fatima Cvrčková. 

„Nejlepší alternativou jsou rostliny bohaté na proteiny. Ve srovnání s masem z buněčných kultur je rozdíl v ceně asi stonásobný,“ vysvětluje Doležel. Upozorňuje také na studie, které dokládají negativně průmyslově zpracovaných potravin na lidské zdraví.

Třetí svět

„Například v Somálsku by lidé ocenili, kdyby měli více proteinu. Otázka je, zda by měli dost peněz na bioreaktory,“ připouští Matej Zámečník, student biotechnologií na Masarykově univerzitě v Brně. Metoda podle něj může najít uplatnění spíš v dlouhodobějším horizontu.

„I my jsme se snažili řešit otázku nedostupného levnějšího proteinu, a to pro hospodářská zvířata,“ vysvětluje Zámečník, člen studentského týmu, který s metodou pěstování okřehku místo sóji vyhrál mezinárodní soutěž IGEM. Okřehek roste desekrát rychleji než sója, ale má podobný obsah proteinů.    

Může houba získat chuť masa? Jak dokážou farmy přispět k ochraně klimatu? Proč stojí za to znát rozvoj zemědělství v neprobádané části Amazonie? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují rostlinní biologové Fatima Cvrčková, Jaroslav Doležel a student v oboru biotechnologií Matej Zámečník.