Papoušci navazují bližší vztahy velmi pomalu. Mají různé povahy, tak jako lidé
Když papoušci mniší navazují kontakty, chovají se v něčem podobně jako my. Vazby mezi sebou vytváří postupně, pomalu vstupují jeden druhému do osobního prostoru. Teprve když se takříkajíc oťukají, můžou navázat přátelství nebo intimní vztah.
Sbližování papoušků, kteří se původně neznali, probíhá postupně. „První kontakt je nezávazný, víceméně neutrální, jen se k sobě přibližují. Teprve později si vyhodnotí, kdo jim neublíží, s kým se můžou pustit do nějakých riskantnějších akcí,“ líčí situaci evoluční biolog Lukáš Kratochvíl.
Čerstvý pokus zaměřený na seznamování papoušků probíhal v prostorné kleci, kde se pohybovalo 20 ptáků. Vědci je pozorovali 22 dní. Ti papoušci, kteří se znali, k sobě přišli bez váhání přišli a dotýkali se jeden druhého. U těch, co se předem neznali, se to nedělo.
„Nejdřív seděli poměrně blízko sebe, bez kontaktu. Pak se vzájemně dotkli rameny, zobáky, až později si třeba předali potravu, případně došlo i k intimnímu spojení,“ dodává Kratochvíl.
Čištění peří
Kromě předávání potravy spřátelený papoušek svého druha či družku také ozobává nebo si navzájem čistí peří. Mníškům šedým přátelství či partnerství obvykle vydrží dlouhou dobu.
Čtěte také
„Papoušci jsou obecně celkem dlouhověcí ptáci, žijí v relativně stálých sociálních skupinách,“ poznamenává etolog Marek Špinka.
V pokusu šlo o dříve chovné papoušky, kteří unikli do přírody a vytvořili tam nepůvodní populace. Opatrní vůči neznámým společníkům jsou ale všichni, je to druhu dáno geneticky.
Sympatie u zvířat
Někteří papoušci se navzájem ignorovali. Další si byli sympatičtější, očekávali, že dojde ke vzájemnému krmení nebo kopulaci. U papoušků nebo jiných zvířat najdeme rozdílné osobnosti podobně jako u lidí.
„Pozorujeme to dokonce u bezobratlých nebo u klonálních zvířat, i geneticky naprosto stejná zvířata mohou mít jinou personalitu. My ještě úplně nevíme, jak to vzniká, ale mohou se lišit velmi podstatně,“ upozorňuje Špinka.
Jak se papoušci přátelí? Co potřebují umět orangutani, aby se uživili? Jak a v čem se liší kosatky dravé? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují etolog Marek Špinka, evoluční biolog Lukáš Kratochvíl. Spoluúčinkuje herec a režisér Lumír Olšovský.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
