Duhové peří měli ptáci už před 49 miliony let
Vědci prozkoumali peří 97 druhů moderních ptáků ze sbírky Kodaňského muzea s cílem zjistit původ jejich duhového zbarvení. Přišli na to, že dávní příslušníci dvou ptačích skupin, trogonů a svišťounů, měli duhová křídla už před desítkami milionů let.
Svišťouny poznáme podle srpkovitého peří, patří k nim například rorýs nebo kolibřík. Trogony najdeme na stromech v tropech po celém světě; v Africe, Asii i Americe. Poznávacím znamením jsou dva prsty směřují dozadu a dva dopředu.
Na planetě zřejmě poletovali už před 49 miliony let, kdy došlo k velkému oteplení. Našly se fosilní zbytky primotrogona, pravěkého předchůdce dnešních trogonů, který žil ve třetihorách, v období středního eocénu.
„Máme spoustu fosilií, z nichž se to dá datovat,“ říká ornitolog Ondřej Sedláček. Popisuje, že trogoni dosahují velikosti menší hrdličky a sedí vzpřímeně na větvi. Pobývají v pralesích, loví větší hmyz či drobné obratlovce.
Úhel pohledu
Když duhové peří trogonů a svišťounů sledujeme z různých úhlů pohledu, připadá nám, že zbarvení těchto ptáků se mění. To souvisí s kožním barvivem melaninem a také s keratinem, který známe například z vlasové kosmetiky. Jejich ptačí model se v evoluci zřejmě osvědčil:
„Tyto skupiny jsou starobylé a do dneška se v podstatě vůbec nezměnily,“ popisuje Ondřej Sedláček.
Autoři z anglického Bristolu studii na toto téma zveřejnili v odborném časopise Evolution. Doložili, že pravěcí trogoni a svišťouni se těm současným podobají způsobem života, tvarem těla i barvami.
„U dávných předchůdců současných trogonů a svišťounů se našly struktury, které jednoznačně dokládají, že taková barevnost už tehdy fungovala,“ říká Sedláček.
Původ duhy
Buněčný biolog a imunolog Jan Černý připomíná, že při výzkumu duhovosti peří se vědci zaměřili na malé váčky v buňce – organely, které mají řadu funkcí. Jednou z nich je zbarvení organismu.
Nejen trogoni, ale i my lidé, jsme různě barevní podle toho, kolik pigmentu máme v těchto váčcích – melanozómech, produkovaných buňkami melanocyty. „S melaninem souvisí veškerá naše barevnost kromě červené a růžové, která je dána hemoglobinem, a kromě modré barvy očí,“ vysvětluje buněčný biolog Jan Černý.
Modrá barva je podle něj u člověka, tak jako u trogonů a svišťounů, takzvanou fyzikální barvou. Nemáme pro ni extra barvivo, ale vzniká lomem světla na nanopovrších.
Peří a šupiny
Kdyby někdo chtěl využít nové poznatky z výzkumu duhové barvy ptáků třeba v kosmetickém průmyslu a zbarvení těla si chtěl někde změnit, teoreticky by to šlo díky pokročilým metodám úpravy genů.
„Lidskou genetickou informaci už dokážeme měnit,“ uvádí Jan Černý. Připomíná, že vědci i průmysl se pokoušejí přenášet barevnost přírody do našich palet.
Jenže na přírodu často nestačíme. „V mnoha případech to vymyslela tak, že ji nedokážeme dokonale napodobit,“ připouští Černý. V nadsázce dodává, že u případných kosmetických experimentů s barvami duhy by se musel člověk smířit s peřím nebo se šupinkami, jaké mají motýli.
Poslechněte si celou Laboratoř, kde ornitolog Ondřej Sedláček, imunolog Jan Černý a herečka Lenka Kočišová diskutují také o kolibřících u krmítka a dorozumívání severoamerických kardinálů.
Související
-
Pomůže zkoumání ptačího genomu v boji proti rezistenci bakterií na antibiotika?
Vědcům se podařilo popsat evoluční procesy, které rozrůzňují geny vrozené imunity ptáků a přispívají tak k jejich obraně proti nejrůznějším infekčním chorobám.
-
Hmyzožraví ptáci ročně spořádají půl miliardy tun potravy, pavouci víc masa než celé lidstvo
Hmyzožraví ptáci za dvanáct měsíců zužitkují energii ze 400 až 500 milionů tun potravy, což odpovídá roční spotřebě amerického New Yorku.
-
Ve Francii katastrofálně ubývá polních ptáků. Pesticidy jim...
Ptačí populace v celé Francii se za posledních 15 let zmenšily zhruba o třetinu, tvrdí vědci. Vyplývá to z několika studií – jedné celostátní a několika dalších reg...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.