Proč se potkanům daří všude na světě? Jejich bakterie se přizpůsobí místům, kde žijí
Z některých malých savců se stávají invazní druhy. Při výzkumu stovek těchto zvířat – od stromových krys v jihovýchodní Asii až po potkany ve velkoměstech – vědci zjistili, že o úspěšnosti šíření daného druhu rozhodují hlavně jeho bakterie ve střevě.
Zatímco osazenstvo střeva stromových krys z Bornea, které žijí ve volné přírodě, a krys žijících blíž člověku se sobě podobá, u potkanů se mikrobiom na různých místech světa liší. Jiné bakterie mají potkani v pralese a jiné, pokud žijí ve městě.
Čtěte také
Soužití s lidmi těmto hlodavcům umožnilo rozšířit se všude po světě, někde se stali invazním druhem. „Z evolučního hlediska mají počty jedinců mnohonásobně větší, než kdyby se s člověkem nespojili,“ vysvětluje zoolog Petr Benda.
Zda daný druh uspěje, nesouvisí ale jen s šířením civilizace. „To ovlivňuje evoluce právě přes mikrobiom, ale i další mechanismy,“ upozorňuje zoolog Josef Bryja.
Nanovědy vnesly jasno
Výzkum mikrobiomu, zásadního pro přežití savců včetně člověka, souvisí s pokrokem v technologiích, zvláště pak v nanovědách. Díky němu dnes vědci dokážou podrobně sekvenovat, tedy přečíst, jaké konkrétní bakterie ovlivňují schopnost přežití konkrétního druhu.
Čtěte také
„Bakteriálních buněk máme v těle víc než našich vlastních, takže hrají obrovskou roli,“ dodává Josef Bryja. Podobně jako u potkanů, se i mikrobiom u člověka dokáže přizpůsobit podmínkám, ve kterých žijeme.
Co spolu sdílejí malí savci? Jak lachtani ovládají rytmus? A kdy samice bonobů drží při sobě? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují zoologové Josef Bryja, Petr Benda, spoluúčinkuje herečka Sarah Hlaváčová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
