Superpotravina pro včely? Napravujeme, co jsme sami způsobili, upozorňují vědci
Badatelé z Oxfordu a dalších britských laboratoří připravili vyváženou stravu pro včely, aby lépe odolávaly nepřízni prostředí. Ty, které ji v rámci pokusu konzumovaly, měly patnáctkrát více životaschopného potomstva. Součástí této umělé výživy byly totiž steroly, které larvy včel nutně potřebují k dokončení vývoje.
„K vyvážené výživě patří u včel cukry, to je rychlá energie, tuky, pomalá energie, a bílkoviny jako stavební prvky. Včely potřebují i další látky – vitamíny, vzácné prvky, kofaktory enzymů,“ vypočítává Jan Šobotník, entomolog se zaměřením na sociální hmyz.
Steroidní látky jsou u hmyzu zvláště významné. Hmyz si je totiž z vlastních zdrojů neumí vyrobit, je odkázán na zdroje z potravy. Steroly plní důležitou strukturní roli v buněčných membránách. Jsou ale důležité také jako prekurzory, výchozí látky pro syntézu hormonů.
Mateří kašička
Potíž ve výživě včel nastává v situaci, kdy jim ze zásob v úlu sebereme med nebo mateří kašičku. Vzhledem ke stavu zemědělské krajiny takovou ztrátu včely nemají kde nahradit. „Chudší zastoupení kvetoucích rostlin bohužel způsobuje, že dlouhá období nenacházejí nic k jídlu,“ upozorňuje půdní biolog Ladislav Miko.
Čtěte také
Problémy opylovačů souvisí i s tím, že počty komerčních včelstev exponenciálně rostou. Umíme je množit a dovézt, kam je třeba. „Je to živočišná alternativa smrkových monokultur, ve kterých řádí kůrovec,“ argumentuje Miko.
Ve Spojených státech ztráty včelstev kvůli nedostatku potravy jen za letošek odhadují na 60 až 70 procent kolonií. Potrava chybí ale i přirozeným opylovačům, zvláště pak divokým včelám. Těm přitom umělé doplňky stravy nedodáváme. Lidstvo se tedy zabývá problémy, které samo způsobilo u chovaných včel, místo aby řešilo jejich příčinu.
Nedosažitelná dospělost
Jedním z důsledků chybějících steroidních látek je, že včely nedokážou dokončit vývoj. V náhradní stravě zůstává totiž jen čistý cukr a voda. „Mají sice energii, ale neumí postavit své buněčné struktury,“ varuje Jan Šobotník. Tím se včely liší od člověka, lidské tělo si steroidní látky vyrábět dokáže.
Ve zdravé krajině by včela medonosná podobný problém neměla. „Každá rostlina, kterou včely opylují, produkuje trochu jiné spektrum steroidních nebo jakýchkoliv jiných látek,“ vysvětluje Jan Šobotník. Včely by tedy sklízely pyl a nektar mnoha různých druhů rostlin a získaly by tak všechny látky potřebné k životu.
Stojí za to vyrábět náhradní výživu pro včely? Jak mravenci zvaní krejčíci zvyšují tažnou sílu? Můžou mnohonožky přispět k vývoji léků proti bolesti? Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Ladislav Miko a Jan Šobotník, spoluúčinkuje spisovatelka a výtvarnice Markéta Baňková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
