Invazní ropuchy se staly v Austrálii kanibaly. Starší pulci se zbavují mladší konkurence.
V Austrálii vědci několik desetiletí pozorují pulce ropuchy, jak požírají mladší soukmenovce a vajíčka svého druhu, až teď ale odhalili důvod, proč se to děje. K ničení čerstvě vylíhlých larev uvedený invazní druh táhne chemické lákadlo a boj o přežití. Článek o tom vyšel v časopise Ecology and Evolution.
Invazní ropuchy v Austrálii, které hubí mladší jedince vlastního druhu, pocházejí původně z Jižní a Střední Ameriky. Do Austrálie byly zavlečeny v roce 1935 kvůli ochraně cukrové třtiny před škůdci.
Od té doby jejich populace narostly do desítek milionů jedinců. V Austrálii nemají přirozené nepřátele. Berou obživu původním obojživelníkům a kvůli tomu, že jsou jedovaté, ohrožují i místní predátory.
Kvalitní výživa
O regulaci přemnožených ropuch se teď překvapivě starají i ony samotné. Starší pulci žerou nejmladší larvální stadia svého druhu, která ještě neumí plavat.
Čtěte také
„Invazní druh, který je tak přemnožený, by tak mohl sám sebe trochu populačně redukovat,“ míní herpetolog Václav Gvoždík.
Díky pojídání larev pulci rychle prospívají. „Získávají zdroj kvalitního proteinu, můžou rychle růst, a zároveň se zbavují konkurence vlastního druhu,“ dodává vědec.
Jedovatý arzenál
Ropuchy obvykle disponují sadou různých jedovatých látek – toxinů, které používají proti nepřátelům. Všechna životní stádia uvedeného invazního druhu v sobě mají steroidní látku zvanou bufadienolid.
Tato látka přitahuje starší pulce k čerstvě vylíhlým vajíčkům, a tím motivuje ke kanibalismu. Funguje tedy na podobném chemickém principu, jako feromony.
„Starší pulci vycítí chemikálii a jdou za ní. Najdou snůšku a začnou likvidovat vajíčka nebo čerstvě vylíhlé soukmenovce,“ popisuje účinek lákadla Václav Gvoždík.
Nejen žáby
Neurofyziolog František Vyskočil upozorňuje, že v přírodě ke kanibalismu dochází i u řady jiných živočišných druhů, například i u mořského planktonu nebo u hmyzu:
Čtěte také
„Kanibalismus v přírodě není tak vzácný,“ vysvětluje vědec. Připomíná, že například i nový alfa samec lva žere mláďata ostatních samců, aby podpořil vlastní genofond.
Poslechněte si celou Laboratoř o tom, co dělá z invazních ropuch kanibaly, jak vědci po sto letech přišli na to, že jedna ropucha z Ekvádoru kváká, a čím můžeme přispět k ochraně průhledné žáby v Andách.
Debatují herpetolog Václav Gvoždík, neurofyziolog František Vyskočil a herečka Marie Štípková.
Související
-
Australská punková želva a další ohrožení plazi často žijí v zalidněných oblastech
Lidská civilizace ohrožuje zvláště ty druhy obratlovců, kteří nemají žijící blízké příbuzné a právě ty mnohdy žijí v zalidněných oblastech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
