Jak vybrat spermie-šampiony? Objev u skotu a prasat je nadějí i pro medicínu
Co zvyšuje životaschopnost spermií? Jak ovlivňuje plodnost, když pokusná háďátka cítí své mrtvé? Proč většina buněk, které řídí pubertu, v těle vzniká až po narození?
Studie z Illinois ukázala, že k úspěchu umělého oplodnění u prasat a skotu přispívají látky na bázi cukrů z vejcovodu samic. S nimi bylo 12 procent prasečích vajíček oplodněno už po 24 hodinách. Pokusy amerického týmu ukázaly, že tyto látky dokázaly prodloužit život spermiím krav a prasat. „Připojují se ke spermiím, které jsou pak odolnější,“ vysvětluje v pořadu Laboratoř reprodukční bioložka Kateřina Komrsková, která publikuje v oboru mezinárodně úspěšné studie.
„To, co funguje u zvířat, jenom čeká na to, že se to objeví u člověka,“ poznamenává vědkyně. U krav cukry přispívají například i k větší produkcí mléka.
„Klesá fertilita samců,“ připomíná zoolog Karel Janko. Upozorňuje, že tělo umělé oplodnění považuje v podstatě za invazi cizích buněk. Ze zkumavky se rodí také stále více dětí. „Každý šestý pár na světě je neplodný,“ upozorňuje Janko.
Nepoškozená čepička
Kateřina Komrsková se ve vlastním výzkumu snaží vnést do asistované reprodukce principy, které už příroda objevila u člověka i zvířat. Upozorňuje, že pravděpodobnost, že dojde k oplození, souvisí i s tím, že není poškozena čepička na hlavičce spermie.
„Když ji spermie nemá, tak je krušno, do spermií proniknou oxidativní radikály a další látky z reprodukčního traktu ženy nebo samice a poškozují DNA,“ vysvětluje badatelka. Využití cukrů z prasat pro lidskou reprodukční medicínu si zatím nedovede představit kvůli mezidruhovým překážkám.
Co zvyšuje životaschopnost spermií? Jak ovlivňuje plodnost, když pokusná háďátka cítí své mrtvé? Proč většina buněk, které řídí pubertu, v těle vzniká až po narození? Debatují biologové Kateřina Komrsková a Karel Janko, spoluúčinkuje režisér a herec Petr Svojtka. Moderuje Martina Mašková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
