Dodatečné kvasinky stabilizují pivo a můžou prospět imunitě, upozorňují vědci
Zakalený vzhled piva souvisí s kombinací proteinů z ječmene a polyfenolů z chmele. Když vědci přidali do ležáků extrakt z kvasinek navíc, zákal nezmizel. Roli v tom hraje spojení proteinů a kvasinkové RNA.
Badatelé zkoušeli přidávat extrakt z kvasinek například do belgických, německých nebo britských piv. Zaujalo je, že výsledný produkt dál připomínal ležák.
„Místo sedimentu, sraženiny, která by zůstala na dně, vznikl stabilní systém,“ vysvětluje nanochemik Petr Cígler a upozorňuje, že právě kvasinky dodávají pivu ovocné tóny.
Čtěte také
Ke stabilitě piva s dodatkem kvasinek přispěly zřejmě nabité nanočástice anebo mikročástice, které v něm vznikaly. Bez podobných komplexů by buňky nedokázaly vyrábět bílkoviny.
Nedostupná RNA
K výrobě proteinů dochází v každé živé buňce, ve struktuře zvané ribozomy. Právě RNA z nich se podílí na budování a fungování živých těl všude v přírodě.
„Tvoří většinu RNA v každé buňce,“ upozorňuje Petr Svoboda, molekulární biolog, který RNA zkoumá. Jak ovšem dodává, jde o jinou RNA, než jaká se používá například pro výrobu vakcín.
„Je zabalená do poměrně komplikované struktury a není tak dostupná pro enzymy, které RNA štěpí a ničí,“ vysvětluje vědec. RNA je totiž jinak nestabilní.
Tvorba protilátek
V pokusu s pivem vědci pracovali až se 100 miligramy tohoto typu RNA na gram tělesné váhy.
„Ti z nás, kdo jedí na kvasinky bohatou stravu, přijímají velké množství RNA, kterou můžeme trávit pomaleji,“ akcentuje Petr Cígler.
Dodává, že taková RNA může být dokonce i imunogenní. Podílí se tedy na obraně organismu před infekcí tím, že dokáže navodit tvorbu protilátek.
Jak se dají vylepšit zakalená piva? Co s naší pamětí dělá příliš kalorická strava? A proč je dobré tlumit bolest, ale nikoliv zánět? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují biolog Petr Svoboda a chemik Petr Cígler, spoluúčinkuje herečka Petra Hobzová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
