Spojení matky a plodu u savců je nejméně 100 milionů let staré. Umožnily ho retroviry
Vazba mezi matkou a plodem u placentálních savců má prastarý evoluční původ. Vznikla před nejméně 100 miliony lety. Vědci z Vídně a dalších laboratoří potvrdili, že se na jejím vzniku podílely viry.
Naše planeta byla před 100 miliony lety hodně teplá a vlhká. Rozmach zažívali dinosauři. Už tenkrát, v pozdní křídě, ale vznikl mechanismus, který spojuje placentu savčího mláděte s dělohou matky.
Čtěte také
„Savci sice žili ve stínu dinosaurů, kteří je také lovili, ale zároveň se stávali důležitou součástí ekosystému,“ poznamenává odborník na životní prostředí a zoolog Vojtěch Kotecký. V té době už vznikaly dnes známé velké vývojové linie savců.
Prospěšný virus
U savců je propojení matky a plodu, tedy dělohy s placentou, různě silné. Různé druhy savců totiž zapínají a vypínají příslušné geny trochu jinak.
„Když je málo silné, nemusí dojít ke správné výživě. Naopak když je moc silné, matka by mohla zahubit plod,“ vysvětluje zooložka Barbora Černá Bolfíková. Celá evoluce podle ní stojí na tom, jak se to vybalancovalo.
Zmíněné spojení mezi matkou a plodem je retrovirového původu. Vědci ho popsali u několika různých druhů savců, včetně hlodavců, primátů nebo člověka, kromě vačnatců.
Cizí element
Placenta je jedním z vaječných obalů, vytváří ji plod. Díky genům, které placentálové převzali od retrovirů, došlo ke splynutí buněk placenty. Právě to byl základ spojení matky s plodem.
„Organismus potřebuje dávat pozor na to, aby matka nezačala plod vypuzovat jako nějaký cizí element,“ vysvětluje jeho význam Vojtěch Kotecký.
Přirovnává to k situaci po transplantaci orgánů. Dítě nemá stejnou genetickou informaci, bere matce energii a zdroje, imunitní systém ho tedy může považovat za cizorodý element.
Jaký evoluční původ má placenta savců? Jak se australští plazi zvaní scinkové brání před hady? Proč někteří plameňáci stárnou různě dlouho? Poslechněte si celou Laboratoř.
Moderuje Martina Mašková. Debatují zoologové Barbora Černá Bolfíková a Vojtěch Kotecký, spoluúčinkuje herec a kouzelník Roman Štabrňák.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
