Vonící novorozeně a zahřívající hnědý tuk. Věda dokáže popsat i vánoční motivy
Čas na konci roku obvykle trávíme s našimi blízkými. I ty nejběžnější vztahy, jako je pouto mezi matkou a dítětem, jsou také předmětem vědeckých výzkumů. Neurovědci z univerzity v Curychu například doložili, že první týden po narození je u savců naprosto zásadní pro rozvoj smyslů.
U myší se čich rozvíjí jako první a upevňuje pouto mezi matku a potomky. Ovlivňuje také ostatní části mozku, včetně centra hmatu. „U dítěte, které hned od narození vidí a slyší, vývoj smyslů také navzájem souvisí, ale odvíjí se především od zraku a sluchu,“ vysvětluje etolog Marek Špinka.
Když malé dětí cítí vůni maminčina prsu, dokonce lépe rozlišují mezi objekty, které vypadají a nevypadají jako tváře. Dítě určitě vidí, slyší a cítí už v děloze matky a řada těchto zkušeností přechází do období po narození. Čichová terapie může pomoci u předčasně narozených dětí, které tak lépe nabírají váhu.
„Máme studie u člověka, které ukazují na to, že novorozenci, když cítí nějakou vůni, pach, jinak vnímají i vizuální podněty,“ uvádí příklad výzkumu na toto téma etolog Jan Havlíček. Ilustruje to také informací, že matku novorozeně cítí právě na vzdálenost, na kterou vidí do obličeje.
Hnědý tuk
V betlémech novorozeného Ježíška zahřívají vůl a oslík. V praxi je proti zimě už vybaveno. „I novorozenec má na zádíčkách speciální tukovou tkáň, která dokáže vyrábět teplo,“ říká bioložka Fatima Cvrčková.
Vědcům se podařilo s pomocí metody CRISPR vyřadit gen, který u dospělých myší umožňuje hnědému tuku vyrábět teplo. Souvisí to i s výzkumem využití této tkáně u dospělých.
V posledních tak 10-15 letech se ukazuje, že i dospělý člověk nějaké buňky hnědé tukové tkáně má. Výzkum může přispět k vysvětlení příčin obezity.
Jak se rozvíjejí smysly novorozeněte? Jak by mohl i dospělé zahřát hnědý tuk? Co si pamatuje zlatá ryba? Proč jsou Češi největší spáči? Poslechněte si celý výběr z vánočních dílů Laboratoře. Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Marek Špinka, Jan Havlíček, Fatima Cvrčková a další. Spoluúčinkují herci Ester Kočičková, Lenka Kočišová, Otakar Brousek a další.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
