Šimpanz myslí a dokáže změnit názor. Uvažuje podobně jako čtyřleté dítě
Když šimpanz dostane informaci, které se mu jeví jako užitečná, dokáže změnit názor. Vědci z univerzit v Berkeley a Utrechtu to přirovnávají ke způsobu, jak uvažují děti kolem čtyř let věku.
To, jak se šimpanzi nebo primáti obecně rozhodují a jak v tom jsou podobní lidem, zkoumá primatologie dlouho. Od prvních experimentů na zvířatech se vědci zajímali o to, zda šimpanzi myslí a jak složité toto myšlení je v porovnání s naším.
„Opravdu se rozhodují, mohou měnit svůj názor a jsou kritičtí vůči tomu, co se kolem nich děje,“ popisuje primatoložka Barbora Pafčo. U šimpanzů v tomto případě přitom nejde o instinktivní jednání, nepostupují metodou pokus a omyl, ale mají vhled do situace.
Test reality
V přírodě by se podobný pokus těžko dal pokus nasimulovat. Studie vznikla v Ugandě, v záchranném centru pro šimpanze. Způsob uvažování šimpanzů vědci v nadsázce přirovnávají k principu fungování termostatu.
Čtěte také
„Ten testuje podmínky, a když neodpovídají realitě, znovu se zapne,“ připomíná neurovědec a psychiatr Jiří Horáček. Pokus se šimpanzi se může hodit při trénování umělé inteligence.
Můžeme také získat lepší vhled do učení čtyřletých dětí. Vědci se dál pokusí rozhodování dětí a šimpanzů porovnat na podobných úlohách. A změří ho i u ostatních lidoopů.
První lež
O čtvrtém roku života mluví vědci jako o zlomu. „Ve čtyřech letech si člověk zase poprvé uvědomuje konečnost, vlastní smrt,“ říká neurovědec a psychiatr Jiří Horáček. V tomto věku také děti obvykle poprvé zalžou.
U šimpanzů vědci pozorovali, jak spolu válčí, jak kontrolují svá území a při tom využívají i změny hlasu. Anebo jak svalují vinu na jiné.
„Normálně vokalizují hodně nahlas, ale kolem svého území jsou tišší, cíleně mění chování, aby si na druhé straně mysleli, že tam nejsou,“ popisuje Pafčo.
Dokáže šimpanz změnit názor? Kolik alkoholu zkonzumuje lidoop? Jak rychle se vyvíjí hominidé? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují primatoložka Barbora Pafčo, neurovědec Jiří Horáček a student Dalibor Libus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
