Bioplasty zatím nedokážou konkurovat výrobkům z ropy, jsou příliš křehké
Výzkumníci z Německa, Brazílie a Spojených států řeší, kde by mohly bioplasty najít lepší využití než dosud. Tyto materiály se už hojně využívají v zemědělství, například do mulčovacích fólií. Perspektivní by ale mohlo být i jejich využití v obalovém průmyslu. Zatím však bioplasty nemají ideální mechanické vlastnosti, jsou mnohdy příliš křehké. A když se chemicky vylepší, nedokážou zase konkurovat cenově.
Cílem bioplastů je,aby plastový odpad nezůstával v přírodě a také aby se v ideálním případě biologcky rozložil. To se ale ne vždy podaří, některé materiály konvenční a rozložitelné plasty kombinují.
„Plasty, které vyrostou na poli, zatím nedokážou konkurovat petrochemickým výrobkům a vlastnostmi nejsou vždy úplně stoprocentní,“ připouští chemička Petra Innemanová, která se problematice dlouhodobě věnuje.
Přírodní polymery musí respektovat podmínku cirkularity, to znamená, že se vrací oběhu jako surovina. Momentálně tvoří bioplasty asi jen půl procenta z celkové výroby. Na světě se ročně vyprodukuje kolem 474 milionů tun plastů.
„Stovky tisíc tun plastů vyrobených ročně se nedají nedají nahradit bioplasty mávnutím proutku,“ říká vědkyně. Potíž konvenčních plastů na bázi ropy je spočívá i v tom, že se mnohdy vozí na dlouhé vzdálenosti.
„Pokud si budete kupovat minerálku, která k vám jezdí ze vzdálenosti tisíc kilometrů, vozit prázdnou lahev zase tam a zpátky je to problém,“ upozorňuje lékař a odborník na životní prostředí Miroslav Šuta.
Během pandemie se na světě vyprodukovalo přes 8 milionů tun plastového odpadu, hlavně v Asii, Evropě, Americe. Výroba se tedy mnohonásobně zvýšila oproti předcovidové době.
Jak užitečné jsou rozložitelné obaly? Proč není vhodné sázet na bioplasty se škrobem? Můžou bakterie pomoci vyrábět udržitelnější plasty? Moderuje Martina Mašková. Debatují odborníci na životní prostředí Petra Innemanová a Miroslav Šuta, spoluúčinkuje herec Kajetán Písařovic.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
