Spermie dobře plavou i v „medovitém“ prostředí. Překonávají tak fyzikální zákony
Spermie dokážou plavat překvapivě dobře i ve viskózních kapalinách, které kladou větší odpor a hůř tečou, jako je třeba med. Vědci z univerzity v Kjótu popsali, že i v takové situaci si spermie dokážou poradit, pomáhá jim s tím hlavně bičík.
Bičík svým stylem fungování šetří energií, což souvisí s jeho mimořádnou pružností. Výsledkem je pohyb, který zdánlivě odporuje zákonu akce a reakce.
Podobnou anomálii popisují vědci u hejna ptáků, které se brání před predátory nebo při migraci. Také spermie si pomáhají kolektivním pohybem.
„Vlastně jen spermie ve vláčcích o 50 až 200 buňkách se dokážou dostat do místa, kde oplodní vajíčko,“ popisuje reprodukční bioložka Kateřina Komrsková.
Dvojnásobná rychlost
Ve svém výzkumu zjistila, že právě takové spojení vede k úspěchu. Díky němu měly spermie dvojnásobnou rychlost a byly schopné projít mimořádně hustým prostředím.
Čtěte také
„Spermie se pohybují tak trochu jako vývrtka,“ nabízí další paralelu molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes.
Upozorňuje, že když spermie narazí na vajíčko, vápenaté ionty, které vajíčko vylučuje, způsobí, že spermie začne bičíkem švihat, aby pronikla dovnitř.
V reprodukčním traktu ženy pohyb činí obtížným třeba takzvaný ovulační hlen. Ten ale také přispívá k tomu, že spermie v reprodukčním traktu zrají a selektují se z nich ty nejlepší.
Různá délka
Bičík je poměrně složitá struktura, postavená u různých organismů na podobných principech. Liší se ale délkou.
„Evoluce chce maximalizovat úspěch jednotlivého druhu,“ říká k tomu Kateřína Komrsková. Některé spermie dokonce bičík nemají, příkladem jsou měkkýši.
Poznání pohybu bičíku inspiruje i technické obory, třeba vývoj robotů, kteří by mohli dovážet do těla léčiva. Když je náklad malý, stačí, když mají nanometrové rozměry.
Jak se spermie mění s věkem otců? Který fyzikální zákon pro spermie neplatí? Jak proteiny chrání vývoj lidských vajíček? Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové. Debatují reprodukční bioložka Kateřina Komrsková, molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes a studentka Barbora Čurdová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
