Na Sibiři se našla kojená vlčata z doby ledové. Naposled jedla maso z nosorožce
Nový rozbor genomu dvou psovitých šelem z doby ledové ukázal, že šlo o dvě vlčí sestry, dvouměsíční kojená vlčata. Nebyli to psi, jak se dřív vědci domnívali. Jedná se o nález ze Sibiře starý 14 000 let, z lokality kde už v pravěku žili lidé.
Vlčata nejspíš odpočívala po snědění kořisti a uhynula při sesuvu půdy. K jejich poslední potravě překvapivě patřilo i maso z nosorožce srstnatého. Ani dospělí vlci by přitom nedokázali zabít zvíře o velikosti slona.
„Dostali nejspíš zbytky od lidí a nažvýkané maso se dostalo k mláďatům,“ míní zoolog Pavel Stopka. Studie pomohla vědcům dozvědět se hodně o přírodě severní Sibiře v éře před 14 000 lety. Vlčatům našli v žaludku třeba také lístek z vrby nebo zbytky konipase.
Ochočená vlčata
Malé vlčice byly podle DNA tmavší, než obvykle vlk bývá, zbarvením se tedy podobaly psům. Jejich kosterní pozůstatky se našly poblíž kostí mamutů. Jenže patřily do dnes vyhynulé linie a nález se s mamuty míjí i časově.
„Někteří vědci tvrdí, že k domestikaci vlků mohlo dojít před 40 000 lety, jiní předpokládají, že k ní došlo před 11 000 lety,“ vysvětluje biolog Lukáš Kratochvíl. Badatelé se alespoň shodnou na tom, že pes začal doprovázet člověka ještě před nástupem zemědělství.
Vědci předpokládají, že k domestikaci došlo tak, že se vlci točili kolem lidských sídel a čekali, co jim spadne od ohniště. Lidé také mohli najít vlčata a ochočit si je.
Co konzumovala vlčata z doby ledové? Mohla evoluce červů probíhat ve skocích? Jak hlodavce mění život ve městě? Moderuje Martina Mašková. Debatují zoologové Pavel Stopka a Lukáš Kratochvíl. Spoluúčinkuje herečka Petra Hobzová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
