Vědci napodobili rybí filtr na vodu. Podařilo se jim vyčistit splašky od mikroplastů

Rybí žábry tvoří soustava oblouků, které slouží hlavně k dýchání, ale jsou na nich i tvrdé výrůstky nebo tyčinky, které slouží k filtraci vody.

Student Matouš Kejval, chemik Tomáš Cajthaml, moderátorka Martina Mašková a bioložka Zuzana Musilová|foto:Klára Holečková, Český rozhlas

„U různých druhů jsou různě veliké podle toho, čím se ryba živí,“ vysvětluje ichtyoložka Zuzana Musilová.

Pro řadu zejména mořských ryb, třeba makrely nebo sardinky, je filtrace vody důležitá, protože tímto způsobem konzumují plankton. Výrůstky fungují trochu jako síto.

Kvalitní čištění

Konstrukcí filtru na tomto principu se vědci snažili vyřešit problém s čištěním odpadních vod, kdy se filtr velmi zanáší. Využili k tomu znalost tvaru rybí tlamy.

Čtěte také

Malí i větší mořští živočichové využívají jiný pohon, než jsme si mysleli. Šetří energii tím, že nasávají vodu

„Místo klasického válce udělali jakýsi kužel, který zhruba měl napodobovat to, že se prostor v tlamě ryby zužuje do kužele,“ popisuje Musilová.

To, co filtr zachytí, se sune pomalu ke špičce kužele, až přejde do trávicí soustavy. Někdy se ještě odstraní odpad. Účinnost čistění vody touto metodou byla až 99 procent.

Přírodní materiály

Jedna jediná pračka může vyprodukovat až 500 gramů mikroplastů ročně. Podle vědců je ale jádro problému spíš v tom, že v rozporu s poznatky vědy dál pokračujeme ve výrobě oblečení na bázi plastů.

Čtěte také

Nejen velké, ale i menší samice pomáhají udržovat stavy lovených ryb. Ukázal to výzkum u korálových útesů

„Nepřítel je skrytý, protože skutečně toxické nejsou mikroplasty, ale tzv. nanoplasty, které jsou, řekněme, na úrovni jednoho mikrometru,“ říká odborník na životní prostředí Tomáš Cajthaml.

Podle něj bychom se měli vrátit k přírodním materiálům, které, kromě toho, že nejsou toxické, se v přírodě dobře rozkládají.

Fleecové bundy

Filtr tedy sice zadrží větší částice, aby neodcházely do životního prostředí, nanoplasty ale bohužel projdou. Vědci je v poslední době nacházejí v mozcích, placentě i jiných vnitřních orgánech.

Čtěte také

Akvaristé ročně nakoupí 55 milionů mořských živočichů, někteří patří k ohroženým druhům

Týká se to například i čistého plastu, který se dobře recykluje a který běžně využíváme ve fleecových bundách. „My ho vlastně celý sepereme a vypouštíme do životního prostředí,“ varuje Cajthaml.

Upozorňuje, že v roce 2050 by mohla spotřeba plastů vzrůst na trojnásobek. I když například Evropská unie reguluje jednorázové plasty, ty nadále zůstávají součástí obalů.

Jak ovlivňujeme biorytmy ryb? Co potřebují ryby ve velkoměstě? Může nám znalost ryb pomoci s mikroplasty?  Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují bioložka Zuzana Musilová, odborník na životní prostředí Tomáš Cajthaml a student Matouš Kejval.