Vědci našli v myším mozku dráhy pro Pavlovův reflex. U obézních zvířat nefungují
Vůně potravy působí na čichové receptory v nose myší. Ty se spojí s oblastí mozku, která rozhoduje o pocitu sytosti. Badatelé z německého institutu Maxe Plancka tyto dráhy popsali a prokázali, že obézní myši nevědí, kdy mají s jídlem skončit.
To, čemu se badatelé věnovali, má zřejmě dávný evoluční původ. V přírodě myš reaguje na vůni potravy v řádu sekund. Mozek jí totiž velí, aby konzumaci co nejvíc zkrátila, a tím snížila nebezpečí, že si jí všimne predátor.
Čtěte také
Díky zobrazení myšího mozku na tomografu odborníci na metabolismus pozorovali, která centra se v souvislosti s potravou zapínají a vypínají.
Popsali nový neurální okruh, který propojuje čichové vjemy s oblastí mozku, která předává informaci o sytosti. „Ještě než myš začne jíst, hlásí jí dopředu, kdy se má zastavit,“ vysvětluje přínos studie bioložka Barbora Vošlajerová.
„Našli v podstatě dráhy, které vysvětlují Pavlovův reflex. Pavlov ho popsal před více než 120 lety,“ dodává zoolog Pavel Stopka, který se dlouhodobě zabývá studiem myší.
To byl průlom, protože mikrochirurgové a preparátoři nedokážou pro podobné pokusy vypreparovat potřebné tenké provazce nervových vláken.
Signál sytosti
Čich se při některých nemocech zhoršuje, u myší i lidí. V tomto případě se zatím jen na myších potvrdilo, jak tento smysl oslabuje obezita.
„Vysokotučnou dietou dochází k poškození vnímání pachu. Pach potravy pro myši není signál, že jsou syté a mají dost,“ dodává Barbora Vošlajerová. Dochází k poškození čichové sliznice, a také ke zmenšení čichových laloků v mozku.
Čtěte také
Vědci zatím nemají důkaz o tom, zda mozek reaguje stejně u člověka. Daty je ale podloženo například to, že čichání určitých vůní snižuje apetit.
„Stejné neurony máme v uvedené oblasti také, ale zatím se neví, jestli jsou aktivované jen pachem jídla,“ upozorňuje Vošlajerová. Myši totiž spoléhají na čich primárně, více než lidé.
Přijem a výdej energie
Obezita má u člověka i genetické předpoklady a souvisí s činností hormonů. Hlavní hormon, který mozku prozrazuje, zda jsme sytí, nebo ne, je leptin, produkovaný tukovou tkání.
V jednom z dřívějších pokusů se u laboratorních myší vyvinula obezita, když vědci pomocí molekulárních technik upravili receptor pro leptin.
Čtěte také
„Obezita u zvířat, která jsou pojídána, je v přírodě vzácností, v podstatě neexistuje. Je to fenomén, který si myši nemůžou dovolit,“ upozorňuje Pavel Stopka.
Jeho laboratoři se díky sondě do čichových laloků například podařilo prokázat, že jen na základě čichu dokážou myší rozpoznat pohlaví, poddruh či individualitu protějšku.
Co vyvolává u myší pocit sytosti? Jak vypadá myší rozhodování? Co působí na kmenové buňky myšího spermatu v kosmu? Moderuje Martina Mašková, debatují biologové Barbora Vošlajerová a Pavel Stopka, spoluúčinkuje hudebník, spisovatel a cestovatel Jan Burian.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
