Lepra se v Americe šířila nejméně tisíc let před příchodem Evropanů
Původní obyvatelé amerického kontinentu trpěli leprou i kvůli jinému druhu mykobakterie, než jaký s sebou přivezli evropští kolonisté. Dokládá to výzkum, na kterém se podílely desítky evropských a amerických badatelů.
Přenos infekčních nemocí z Evropy na americký kontinent je dodnes citlivé téma, zvláště pak pro původní obyvatele Ameriky. Příčinou jejich úbytku byly totiž nejen boje s příchozími kolonizátory a násilné přesidlování, ale právě i zavlečené choroby a podvýživa.
Čtěte také
„Odhaduje se, že v předkolumbovské době žilo v celé Severní Americe 3 až 5 milionů původních obyvatel. V roce 1800 jich zbylo ve Spojených státech jen 600 tisíc, na konci 19. století 250 tisíc,“ vypočítává sociální antropolog Radan Haluzík.
Sám pobýval v současných indiánských komunitách v Amazonii, kde se doporučuje vědcům, aby právě kvůli zdravotním ohledům nekontaktovali skupiny lidí žijící izolovaně v odlehlých oblastech pralesa.
Zranitelné populace
Původní obyvatelé amerického kontinentu umírali na řadu nemocí, z nichž mnohé dnes dokážeme léčit. Trápily je neštovice, záškrt, spála, spalničky, tyfus, tuberkulóza, pohlavní choroby, chřipka i obyčejné nachlazení.
Nový výzkum dokládá, že leprou indiáni trpěli mnohem dřív, než k nim dorazili Evropané. Lepra přitom není tak infekční jako některé jiné nemoci.
Čtěte také
„V populacích, které jsou malé nebo zranitelné, může ale bez lékařské péče v dlouhodobém horizontu napáchat značnou škodu,“ připouští antropolog Lukáš Friedl.
Zajímavé je, že varianta mykobakterie, kterou vědci potvrdili jako přičinu lepry u původních obyvatel Ameriky, se rozšířila i na veverky v Anglii. Ty ale nemoc nedostanou. „Patogen někde prostě jen úspěšně přežívá,“ vysvětluje Friedl.
Výskyt epidemií lepry se snížil v 17. století. „Souvisí to nejspíš se zvýšenou hygienou,“ domnívá se Radan Haluzík. Lepra je dnes méně častá i ve třetích zemích. Ročně se jí nakazí kolem 200 tisíc lidí na světě.
Proč za lepru v Americe nemůžou jen Evropané? Co nového prozradí o našich předcích měkké tkáně? Jak se několik tisíc let před naší érou stavěly v arabském světě sloupy? Poslechněte si celou Laboratoř.
Moderuje Martina Mašková. Debatují antropologové Radan Haluzík a Lukáš Friedl, spoluúčinkuje herečka Andrea Růžičková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
