Moderní člověk, nebo neandertálec? Vědci řeší záhadného rybáře z pravěku

Tým autorů studie provedl prostorovou 3D analýzu, která zasadila čelist do období svrchního pleistocénu. Tehdy žili neandertálci současně s ranými anatomicky moderními lidmi. Už z dřívějška věděli, že šlo o seniora. 

Čelist, nalezená u jezera Banyoles v Katalánsku, vyšla z z většiny analýz jako nejpodobnější čelisti moderních lidí. Chybí jí ale to zásadní: brada, která charakterizuje moderního člověka. 

„Rozpadla se na tři fragmenty, které bylo nutno přilepit,“ popisuje smůlu, která badatele provázela, antropolog Vladimír Sládek. Nález zná z doby, kdy na něm bádali kolegové.

Neandertálská stopa

Ještě na snímcích z roku 1915 byla na čelisti patrná brada vyčuhující dopředu. Naopak neandertálská brada vždy zabíhá dozadu.

Současná podoba nálezu může být důsledkem toho, že se kost začala rozpadat při vytažení ze sintru - sedimentu, který se ukládá poblíž jezer a jiných vodních zdrojů v přírodě.

Čtěte také

Neandertálci mohli pohřbívat své mrtvé, dokládají to vykopávky z Iráku

 Ve hře je také další možnost, že se u starého rybáře mísí rysy archaického Homo sapiens s neandrtálskými. Zmíněné dva druhy člověka se totiž prokazatelně křížily, měly spolu potomky.

Ve svém dědičném kódu máme proto zlomek neandertálské DNA, někdy tvoří i jednotky procent dědičné informace. Slyšeli jsme o ní například v souvislosti s tím, že u některých pacientů mohla přispět k těžšímu průběhu covidu.

Dnes je zastoupení neandertálské DNA v populaci větší než v době, z níž pochází čelist starého rybáře.
Petr Svoboda

„Vzhledem k tomu, že vzorky neandertálské DNA přežily desítky tisíc let, určitě zároveň mohly přinášet i některé pozitivní vlastnosti,“ dodává molekulární biolog Petr Svoboda.

Připomíná, že v dnešní situaci, kdy na světě žije kolem 8 miliard lidí, je dokonce zastoupení neandertálské DNA v populaci větší než v době, z níž pochází čelist starého rybáře. „DNA ze starých nálezů ale bývá hodně poškozená,“ připouští vědec.

Kůň z Koněprus

V posledních třech až čtyřech letech se radikálně změnil pohled vědy na vývoj anatomicky moderních lidí v Evropě. Vědci začali měnit datování u řady pravěkých lokalit nebo fosilií.

Čtěte také

První Evropany možná nic nenutilo odejít z Afriky, uvažují vědci

 „Zlatý kůň z Koněpruských jeskyní se stává jedním z nejstarších homininních nálezů v Evropě,“ uvádí příklad Vladimír Sládek. Unikátní nález z našeho území datují badatelé teď do doby 48 až 42 tisíc let před současností.

„Toto byla první skupina anatomicky moderních lidí, která pravděpodobně neměla velký úspěch v Evropě,“ dodává ale zároveň antropolog.

Podle něj musely následovat další migrace, aby moderní člověk, coby evoluční linie, zůstal životaschopný.

V minulých populacích bylo stáří obvyklejší, než jsme si donedávna mysleli, u lovců a sběračů máme klidně i sedmdesátileté jedince.
Vladimír Sládek

V roce 2022 dostal švédský biolog a lékař Svante Pääbo Nobelovu cenu za to, že přispěl k poznání vzájemné příbuznosti a sekvenování fosilií pravěkých lidí, včetně neandrtálců. 

To, že čtení DNA za poslední roky výrazně zrychlilo a zlevnilo, přispívá k tomu, že o našich dávných předcích a příbuzných toho dnes víme o dost víc, než nálezci čelisti v roce 1915.

Věk dožití

To, že dávný Katalánec byl senior, který se živil rybolovem, badatelé vyvozují ze stylu, jakým je čelist obroušená. Co to ale v dané éře pravěku znamenalo být starý, spíš jen tušíme.

Čtěte také

Neandertálci měli oblíbené místo u pobřeží dnešní Normandie

„V minulých populacích bylo stáří obvyklejší, než jsme si donedávna mysleli, u lovců a sběračů máme klidně i sedmdesátileté jedince,“ vysvětluje Vladimír Sládek.

Upozorňuje, že to, v čem byli naši předkové z pleistocénu handicapovaní oproti naší éře, byla úmrtnost novorozenců a dětí. Medicína v moderním pojetí neexistovala. Kdo se ale dočkal věku teenagera, měl o něco lepší šanci, že přežije .Lidé se dožívali v průměru třiceti až čtyřiceti let. 

Článek amerických a španělských autorů vyšel v časopise Journal of Human Evolution.

Jak vypadá jedna z nejstarších dosud objevených kostí moderního člověka? Kdy člověk začal využívat oheň? Můžou mít chobotnice částečně lidskou inteligenci? Poslechněte si celou Laboratoř vědců a herců. Debatují antropolog Vladimír Sládek, molekulární biolog Petr Svoboda a herečka a zpěvačka Iva Pazderková. Moderuje Martina Mašková.