Malé ostrovní lišky z Pacifiku ohrožují predátoři, parazit vrtejš i člověk a změna klimatu

7. prosinec 2024

Laboratoř

Na šesti ostrovech u pobřeží Kalfornie žijí jedny z nejmenších lišek na světě. Nová studie popisuje, jak jejich vymírání souvisí se zásahy člověka do tamních ekosystémů, ale i s klimatickou změnou, kvůli níž se na ostrovech uchytil nový parazit z kontinentu.

Severoamerické lišky žijí na šesti ostrovech v Pacifiku. Zavedení dnes zakázaného insekticidu DDT v 50. letech minulého století tam vyhubilo domovské orly bělohlavé a nahradili je jiní příbuzní. „Jenže orel bělohlavý se živí hlavně rybami. Orel skalní začal hodně lovit lišky,“ poukazuje bioložka Barbora Černá Bolfíková.

Orli mohli lovit vedle lišek i prasata nebo jeleny, jenže tato zvěř se přemnožila, a více než dřív ničila porosty. Jejich stavy proto zreguloval člověk. Když ochrana přírody zjistila, že zůstalo už jen posledních 14 lišek, odchytili je a množili v zajetí.

Kvůli klimatické změně se na ostrovech také začalo dařit střevnímu parazitovi vrtejšovi, který tam dříve nepatřil. Rozšířil se díky delším obdobím sucha. „Vrtejš produkuje vajíčka v trusu a ty pozře mezihostitel, kterým je hmyz,“ říká bioložka Barbora Pafčo. Studie o tom vyšla v časopise International Journal of Parazitology.

Jenže hmyzího mezihostitele se vědcům nedaří identifikovat, a tak nevědí, jak parazit koluje v liščí populaci. Sucho zhoršuje celkovou kondici ostrovních lišek, pro které dosud neznámý parazit cizího původu představuje problém. „Vyrostla spousta generací, takže imunita se jim změnila,“ upozorňuje badatelka.

Jednu z ran ostrovním liškám zasadili i ornitologové. „Kvůli ochraně ťuhýků se snažili odstraňovat lišky,“ popisuje vědkyně. Dnes už jsou během rozmnožován těchto ptáků natažené kolem hnízd elektrické dráty, aby lišky k ptákům nemohly.

Co pomůže zachránit malé lišky z Pacifiku? Proč mají lidé rychlejší metabolismus, než jiní savci? Je možné, že se u šimpanzů dědí používání nástrojů? Moderuje Martina Mašková. Debatují bioložky Barbora Černá-Bolfíková a Barbora Pafčo, spoluúčinkuje herec Igor Bareš.

autor: Martina Mašková

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Za 50 let může zmizet až třetina dnešních druhů zvířat a rostlin. Příčinou není jen změna klimatu

O stopách DNA v půdě, přírodě v roce 2070 a pohledu ekonomů na ni. Debatují odborníci za životní prostředí Ladislav Miko a Vojtěch Kotecký a herečka Eva Holubová.

Přehrát
Australská punková želva a další ohrožení plazi často žijí v zalidněných oblastech

Lidská civilizace ohrožuje zvláště ty druhy obratlovců, kteří nemají žijící blízké příbuzné a právě ty mnohdy žijí v zalidněných oblastech.

Přehrát
Outsider pomáhá outsiderovi. Vzácný králík udržuje při životě cizopasnou bylinu

Ohrožený králík japonský má zásluhu na tom, že se v pralese šíří semena nepříliš hojné rostliny česky zvané hlívenec. Ta je známá z asijského lidového léčitelství.

Přehrát