Za 50 let může zmizet až třetina dnešních druhů zvířat a rostlin. Příčinou není jen změna klimatu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit způsob využívání půdy i chování spotřebitelů
0:00
/
0:00

Badatelé z univerzity v Arizoně propočítali, že za 50 let s námi na planetě možná nebude až třetina dnešních druhů rostlin a živočichů. Překvapilo je, že vyšší teploty se na vymírání podílely o něco méně, než čekali. Mnoha druhům se stala osudnou spíš ztráta stanovišť nebo příliš pomalý přesun do bezpečí.

To, že se část živočichů nebo rostlin nedokáže přizpůsobit velmi razantním změnám klimatu, je známý fakt, stejně jako prognózy, že když bude lidstvo vypouštět do ovzduší víc a víc skleníkových plynů, tento trend posílí. Autoři studie se snažili míru budoucího ohrožení a ochuzení přírody vyjádřit v datech.

Součástí nové studie v odborném časopise PNAS  jsou údaje o druzích vyhynulých v posledních 10 letech, zejména kvůli klimatické změně, statistiky o pohybu jednotlivých druhů a 19 různých scénářů budoucího vývoje klimatu. Do této srovnávací studie vědci zahrnuli vzorky 5389 druhů z 581 míst na světě.  

Mizející ekosystémy

„Je to další ze série výzkumů, které se pokoušejí propočítat, jaká část života se dokáže přizpůsobit a jaká ne, jaká by skutečně vyhynula,“ upozorňuje odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký. Poukazuje na to, že propočty autorů studie se dělí podle úvahy, kolik skleníkových plynů případně ještě přibude.

„To, co se spíše může reálně stát, jsou spodnější odhady,“ míní biolog. Možnost, že vyhyne třeba i 15 % rostlin a živočichů na planetě, označuje za vážný zásah do života na Zemi. „Mnohem důležitější než změny klimatu bude pravděpodobně to, jak ničíme světové ekosystémy. Kolik zabíráme lesů, savan, jak ubývají divoké pralesy, ničíme korálové útesy a vysušujeme poslední mokřady,“ zdůrazňuje odborník.

Kotecký také upozorňuje, že změna klimatu dopadne spíše na nás a naše životy než na flóru a faunu, se kterou svět sdílíme: „Kvůli těmto dopadům lidské činnosti pravděpodobně ubývá daleko více života než kvůli globální změně klimatu, která je velmi vážným problémem, ale spíše problémem humanitárním,“ dodává.

Život 2070

Studie se nevyhýbá ani pesimistickým variantám, tedy vizi, co všechno by se mohlo stát, kdybychom na změnu klimatu nedbali. Vojtěch Kotecký ale upozorňuje na to, že postupně nabíhají opatření, která by měla snížit závislost světa na fosilních palivech.

„V posledních letech nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech, Číně a v dalších zemích začínáme ustupovat od závislosti na uhlí, ropě a zemním plynu, snažíme se s tím něco dělat. V roce 2070 tu bude o 15 % méně druhů, pokud se nám nepodaří ještě přidat ve snižování emisí skleníkových plynů, což se pravděpodobně podařit může,“ soudí expert.

Kdo uteče, vyhraje

Studie vědců z Arizony se zabývala také schopností organismů přesunout se v situaci ohrožení do bezpečí. „Hraje roli, jak jsou organismy schopné přizpůsobit se změněným podmínkám na daném místě, jak si zvětší takzvanou ekologickou niku, ve které jsou schopné přežit,“ uvádí biolog, ekolog a bývalý ministr životného prostředí Ladislav Miko.

„Migraci mnohé z nich nestíhají, ale paradoxně mnoho druhů je schopno žít v širším rozmezí podmínek, než se nám dnes zná,“ říká vědec a dává příklad borovic v našich, středoevropských podmínkách. Ty mnohdy volí suché a mělké půdy, skalnatá či písčitá stanoviště.

„Borovice dokáže velmi dobře růst tam, kde jsou bučiny, dubiny, nebo i dokonce na zamokřených plochách, jenom je konkurenčně slabá, takže jiné druhy, které tam dnes žijí, ji odtamtud vytlačí,“ popisuje Miko. Strom má ale podle něj větší toleranci i k jiným půdám. Daří se mu i tam, kde zmíněné druhy nerostou.

Ohřev planety

Ke zvyšování průměrné teploty na planetě přispívá to, jak moc svítí Slunce, i to, jaké je množství skleníkových plynů v atmosféře. „Kdyby nebyly v atmosféře skleníkové plyny, průměrná teplota země by byla minus 18 stupňů a rozhodně bychom tady nežili,“ připomíná Kotecký s odkazem na podmínky na Marsu nebo na Měsíci.

„V atmosféře jsou skleníkové plyny a díky nim tu může být život, jak ho známe. Problém je v tom, že tím, že spalujeme uhlí, ropu a zemní plyn a děláme některé další průmyslové činnosti, uhlík, který byl po miliony let uložený hluboko v zemi v uhlí, přesouváme do atmosféry,“ vysvětluje vědec. Tím, jak přibývá skleníkových plynů, ohřev planety posiluje a mění se globální klima.

„To začíná být dost vážný problém, protože celá civilizace, tak jak ji dnes známe, z doby posledních 10 tisíc let, kdy vzniklo zemědělství, vznikala ve velmi stabilním klimatu,“ dodává. Právě proto podle něj na změny doplácí příroda a i naše ekonomika. Náprava přitom nastává pozvolna, skleníkové plyny zůstávají v atmosféře dlouho. „Ten efekt nastane s velmi výrazným zpožděním, může trvat desítky let,“ upozorňuje exministr životního prostředí Miko.

Dva druhy slonů

Živočišné druhy na planetě ubývají a přibývají. Vědci ale upozorňují na to, že by nás to nemělo ukolébat. Nejde podle nich jen o počet druhů, ale i o to, že lidskou činností zásadně měníme svět, který jsme znali.

„My všichni máme rádi chlupaté miláčky, a to jsou druhy, které tím budou postiženy. Ubude velkých a chlupatých druhů,“ podotýká Miko, To podle něj lidstvo ponese hůř než případný úbytek druhů bakterií, kterých je na světě kolem dvou milionů.  

Na světě žije několik set druhů krys a myší a jen dva druhy slonů. Zatímco vyhynutí dvou druhů myší rozmanitost života na zemi tolik neovlivní, u slonů by to mělo horší důsledky. „Když vyhynou sloni, zmizí tím celá evoluční linie, která se táhne desítky, miliony let dozadu a která nemá nic blízce příbuzného,“ uvádí další varovný příklad Kotecký.  

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které odborníci za životní prostředí Ladislav Miko a Vojtěch Kotecký a herečka Eva Holubová debatují také o stopách DNA v půdě a pohledu ekonomů na přírodu.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související