Outsider pomáhá outsiderovi. Vzácný králík udržuje při životě cizopasnou bylinu

Králík japonský váží kolem dvou kilogramů a má černou srst, která je mezi divokými králíky unikátní. Kromě jiné potravy se živí suchými plody hlívence. Hnojí půdu v okolí rostliny, a jak teď vědci prokázali, je hlavním šiřitelem jeho semen v pralese. 

Článek o zajímavém soužití dvou nepříiš hojných druhů vyšel v odborném časopise Ecology. Paradoxní je, že se hlívenec na první pohled nejeví jako atraktivní pro zvířata coby konzumenty. Jeho semena patří k nejmenším na světě.

Rostlina má sice šťavnaté, ale nezelené plazivé stonky bez listů, a zvláštní červené plodenství, které připomíná houbu. Nevoní, ani není chutné. „Vypadá jako atrapa spadaného ovoce plná semínek,“ popisuje rostlinná a buněčná bioložka Fatima Cvrčková. 

Lidové léčitelství

V jihovýchodní Asii se hlívenec používá v lidovém léčitelství. „Nikdo ale přesně neví, jestli je to založeno na biologicky účinných látkách, bude to předmětem studie,“ doplňuje molekulární biolog Aleš Pečinka.

Zvíře má malou hlavu a výrazné oči, díky tomu obličejem připomíná například krysu. Zůstal tu s námi zřejmě z třetihor.

Rostlina má řadu příbuzných rozšířených v celé jihovýchodní Asii. „Používají se také jako materiál do pochodní, protože dobře hoří,“ dodává vědec.

Vzdálený bratranec

Králík plodenství hlívence spase, semena projdou jeho trávícím traktem a v jeho trusu se pak rostlina šíří po okolí. Také on se jeví jako zajímavý druh, zvláště z hlediska evoluce. „Je to vzdálený bratranec ostatních králíků,“ říká Fatima Cvrčková.

Čtěte také

Proč králíci a zajíci v evoluci dost nevyrostli? Potrava se jim zpracovává hůř než jiným býložravcům

Zvíře má malou hlavu a výrazné oči, obličejem připomíná například krysu. Zůstalo tu s námi zřejmě z třetihor. Zajímavé je, že i krysy se na rostlině pasou, podobně jako ptáci.

„Původně se myslelo, že semena roznášejí ptáci. „Červené struktury plodenství totiž často ptáky přitahují,“ přibližuje úvahy autorů studie Aleš Pečinka. Nakonec se ale ukázalo, že většina velice dobře klíčivých semen hlívence se přenáší v králičím trusu.

Králík v lijáku

Než vědci přišli na to, že je to právě králík, kdo pomáhá rostlině přežít, uvažovali o tom, že semena šíří vítr. Díky gravitaci by semena spadla na zem a vyklíčila.

Čtěte také

Včely a ptáci zlepšují sklizeň kávy. Bez nich by úroda klesla o čtvrtinu

Všimli si ale, že semena nemají žádná křidélka, tak jako jiné tímto způsobem šířené rostliny. Navíc si uvědomili, že hlívenec roste v hustém pralesním porostu, kde téměř nefouká. Není ale vyloučeno, že k šíření rostliny přispívá také voda.

„Na spoustě záběrů je vidět králík v bahně a v hustém lijáku,“ upozorňuje Fatima Cvrčková. Překvapilo ji, jak se zvíře za krátkou dobu dokáže pečlivě usušit.

Čím prospívá přírodě ohrožený králík japonský? Jak můžou medicíně posloužit látky z citrusů zvané limonoidy? Proč nesmí vyhynout pralesní sloni? Debatují biologové Fatima Cvrčková a Aleš Pečinka, spoluúčinkuje herec a režisér Arnošt Goldflam. Moderuje Martina Mašková.