Skleněné žáby netrápí trombóza. Uklízejí si červené krvinky do jater

V češtině rosněnky, v angličtině glass frogs neboli „skleněné žáby“ jsou noční obojživelníci. Žijí většinou v deštných lesích Jižní Ameriky a měří obvykle jen pár centimetrů. Ve dne spí přisáté na spodní straně listů, s nimiž zelená záda barevně splynou. 

Když to uděláme my, budeme mít nepříjemné krevní sraženiny a skončí to trombózou.
Adam Petrusek

To, že jsou rosněnky ve spánku tak nenápadné, má i další zajímavou přičinu, kterou dosud vědci neznali. „Aby žába mohla být průhledná, nutí ji to si schovat krev,“ říká hydrobiolog Adam Petrusek. Červená barva by byla v zeleném prostředí příliš vidět.

Šikovná kamufláž

Čtěte také

Pod ledem v Antarktidě se našly desítky milionů ryb. Mají průsvitná těla a bílou krev

Průhlednost je specifickou formou kamufláže. Pokud se v evoluci uplatnila, přispívá k přežití. Bývá běžná ve vodním prostředí, u ryb, krevet či dalších organismů, naopak mezi suchozemskými živočichy je vzácná. 

„Svaly jsou transparentní, protože jsou odkrveny,“ vysvětluje neurofyziolog František Vyskočil, který s obojživelníky experimentoval. Průhledná je také kůže rosněnek.

Když se na žábu díváme, obsah jejího břicha však nevidíme. „Vnitřní orgány jsou obaleny neprůhlednou odrazivou vrstvou,“ doplňuje Petrusek. Konkrétně jde o krystaly guaninu.

Zvukové vlny

Čtěte také

Veleskokan goliáší buduje rybníčky a dokáže tahat těžké kameny

K hledání místa, kam mizí červené krvinky, badatelé využili fyzikální metodu vynálezce telefonu Alexandra Grahama Bella známou od roku 1880. Jde o takzvané fotoakustické zobrazování.

Je založeno na tom, že se laserem vybudí červené krvinky, které se díky tomu ozvou. „Můžeme takto studovat třeba činnost ledvin, mají fotoakustický předpoklad,“ popisuje Vyskočil. Připomíná, že zvukové vlny šíří objekty ozářené přerušovaným slunečním světlem. 

Žádní mutanti

Vědce tolik nepřekvapilo, že červené krvinky žáby někam schovávají. Spíš je zaujal klidový režim, v jakém se to děje, a že to pro žáby nemá žádné zdravotní důsledky.

Čtěte také

Invazní ropuchy se staly v Austrálii kanibaly. Starší pulci se zbavují mladší konkurence.

„Když to uděláme my, budeme mít nepříjemné krevní sraženiny a skončí to trombózou,“ upozorňuje Adam Petrusek.

Ať už způsob nakládání s krví, který pozorujeme u rosněnek, bude, či nebude přenositelný do lidské medicíny, mohly by se stát novými organismy vhodnými pro výzkum. 

„Bez složitých zásahů lze studovat jejich vnitřní biologické procesy. Nemusí se kvůli tomu šlechtit mutanti,“ uvádí vědec.

Poslechněte si celou Laboratoř o tom, proč jsou některé žáby průhledné, jak šetří síly delfín skákavý a co pomáhá krakaticím zvládat výkyvy teplot. Debatují hydrobiolog Adam Petrusek, neurofyziolog František Vyskočil, spolúčinkuje herečka Zuzana Vejvodová.