Proč králíci a zajíci v evoluci dost nevyrostli? Potrava se jim zpracovává hůř než jiným býložravcům

Proč je největší zajíc velký jako nejmenší kopytník? Čím se liší od hlodavců, kde třeba africká trpasličí myš váží 4 gramy, zatímco jihoamerické kapybary 50 kilogramů? Podobné otázky trápily japonské vědce.

Zajímalo je, co v evoluční soutěži králíky a zajíce zbrzdilo a zabývali se otázkou, kolik energie na co vyčerpají oproti dalším skupinám býložravců – hlodavcům a kopytníkům. 

Nestravitelná celulóza

Původně si to vědci dávali do souvislosti s vlivy prostředí, v němž zvířata žijí. Nakonec se ukázalo, že zajíce a králíky limituje způsob zpracování potravy, zvláště pak celulózy v ní.

Čtěte také

Liškám na předměstí se zmenšuje mozek a mění čenich, zjistili vědci

„Je velmi těžce rozložitelná, živiny a energie z ní se získávají obtížně,“ zdůrazňuje zoolog Miloš Anděra.

Většina kopytníků přežvykuje, potravu tak tráví nadvakrát. Hlodavci a lichokopytníci mají dlouhá střeva, včetně slepého střeva, kde jim s rozložením potravy pomáhají bakterie. 

„V přírodě, kde existuje konkurenční tlak, by bylo pro zajíce a králíky rizikové přesáhnout 5 kïlogramů,“ vyvozuje zoolog. Důvodem jejich menší velikost je tedy soutěž o přežití s ostatními býložravci. 

Králičí bobky

Než vzniknou typické králičí nebo zaječí bobky, dá to zabrat. Když se zvíře napase, nechá potravu projít trávícím traktem a vyjdou z něj kašovité výkaly. „Ty zajíci a králíci olizují přímo u řitního otvoru, nechají je znovu projít trávícím traktem a teprve potom vzniká klasický tvrdý trus,“ vysvětluje zoolog Miloš Anděra.

Čtěte také

Vlci raději loví divokou zvěř, než drancují chovy. Dokládá to studie z Mongolska

Výkaly pomáhají evolučním biologům zkoumat, kde který ze zajíců a králíků žije. Genetický rozbor trusu je dnes také velmi užitečným nástrojem ochrany přírody, zdaleka nejen u býložravců.

„Občas patří druhu, který jsme neznali, nebo se v nějakém zvířeti najde DNA sežraného druhu, o kterém jsme si mysleli, že už neexistuje, že byl vyhuben,“ doplňuje biolog Jan Černý. 

Hospodárná pišťucha

I přes zmíněné komplikace s trávením jsou zajíci a králíci mimořádně úspěšní savci. Obývají širokou škálu území od tropických lesů a až po arktickou krajinu. 

Aktuálně zoologové evidují 92 druhů na všech kontinentech kromě Antarktidy. Patří k nim i méně známé pišťuchy, které pobývají v horách nebo stepích Asie a Severní Ameriky.

„Severoamerická pika si suší seno a dává si je do kupek, aby měla v zimě co konzumovat,“ uvádí příklad jedné z nich Miloš Anděra.

Poslechněte si celou Laboratoř vědců a herců o velikosti králíků a zajíců, záhadách kolem filipínské velemyši z pravěku a  ovýznamu pestré stravy pro lemury na Madagaskaru. Debatují biologové Miloš Anděra a Jan Černý a herec Lumír Olšovský.