Ochrana vzácných zvířat se komplikuje, rezervace přišly v krizi o příjmy. Nosorožcům se přesto daří
Řada světových národních parků se kvůli pandemickým opatřením potýká s nedostatkem financí. Útlum cestovního ruchu zastavil vydatný zdroj peněz z turismu a řada rezervací tak nemá prostředky na boj s pytláky. Ne všude je ale nedostatek zvědavých turistů na škodu. Nosorožci v nepálských rezervacích využili klid k páření a jejich populace se utěšeně rozrůstá.
Například v přírodní rezervaci Čitvan podle deníku The Wall Street Journal nastal doslova baby boom mezi tamními nosorožci.
Čtěte také
Březost u nich trvá 18 měsíců, takže řada mláďat se teprve narodí, ale díky tomu, že samice mají více klidu, přežijí i mláďata, která by dříve uhynula.
Podobně pozitivní zprávy přicházejí i z Jihoafrické republiky. Díky lockdownům klesla aktivita pytláků a počet ulovených nosorožců meziročně klesl o třetinu. JAR, která je domovem světově největšího počtu nosorožců, hlásí pozitivní čísla v boji s pytláky již šestý rok v řadě, ale pandemie koronaviru tento trend ještě umocnila.
Pašeráci proti rangerům
U řady národních parků je ale situace mnohem horší, případně úplně chybí zprávy o tom, jak to v nich vypadá.
„Reálné dopady bude možné zhodnotit až s časovým odstupem, protože z některých míst nejsou dostupné vůbec žádné informace,“ vysvětluje Pavla Říhová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a bývala šéfka týmu CITES na České inspekci životního prostředí. Vlivy pandemie na ochranu přírody jsou podle ní často dost protichůdné.
Čtěte také
„Dá se to asi shrnout do dvou jednoduchých vět. Za prvé, i pašeráci mají home office, nemohou cestovat. A na druhou stranu pytláci mají volné pole působnosti, protože není na výplaty rangerů,“ vysvětluje.
Bohatší státy také lépe zvládají výpadek příjmů od turistů, protože parky z velké části samy dotovaly i za normální situace. Naopak pro rezervace v chudých zemích představoval turismus hlavní zdroj příjmů.
Příkladem může být národní park Kafue v Zambii, jehož správci v posledních letech díky tvrdým protipytláckým opatřením dokázali srazit aktivitu nelegálních lovců v jádrových oblastech parku takřka na minimum. Kvůli pandemii ale park nemá dost prostředků na zajištění bezpečnosti parku a intenzita pytláctví se okamžitě vrátila na původní úroveň.
Více si o komplikacích v ochraně vzácných druhů poslechněte v pořadu Natura, připravil ho Ondřej Novák.
Související
-
Války a konflikty v Africe mohou vyhubit celé populace slonů, varuje jejich český ochránce Sniegon
Posledních deset let strávil Arthur Sniegon v Africe. Jak si mladý Čech dokázal získat respekt větších ochranářských organizací i místních obyvatel?
-
Česká vláda bude čelit první klimatické žalobě. Nečinnost státu podle aktivistů poškozuje práva lidí
Spolek Klimatická žaloba upozorňuje, že stát nedodržuje své závazky směrem k mezinárodnímu společenství a ke svým občanům. Za řešení změny klimatu je přitom zodpovědný.
-
Divocí koně jsou v Česku už šest let. Lokality díky nim rozkvetly a jsou pestřejší, chválí biolog
Exmoorští pony, kteří od roku 2015 žijí i v Česku, na první pohled zaujmou podsaditým tělem a hustou srstí. Jejich prehistorický vzhled odpovídá malbám z Altamiry.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
