Vlci raději loví divokou zvěř, než drancují chovy. Dokládá to studie z Mongolska

31. červenec 2021

Výzkum jídelníčku vlků v severním Mongolsku ukázal, že když můžou, uloví si raději volně žijící zvířata, než by ohrožovali stáda ovcí či skotu. 87 procent stravy vlků v dané oblasti Mongolska tvořila divoká zvířata, zvláště pak srnec sibiřský, ze 13 procent vlci konzumovali malé savce, ptáky, hmyz nebo ovoce.

Zdá se, že ulovit si divoké zvíře, je pro vlka jednodušší, než se střetnout s člověkem. Vlčí prioritní zájem o lov ve volné přírodě je patrný ze studie německých vědců v severním Mongolsku zveřejněné v časopise Mammalian Biology. Stopy po domácích zvířatech se ve zbytcích stravy z dané oblasti zkrátka nenašly.

Čtěte také

Vědci se zaměřili na okraj jednoho z mongolských národních parků, kde žije poměrně hodně divokých zvířat. To vlkům skýtá dostatek příležitostí k lovu ve volné přírodě.

Tam, kde je naopak volně žijících zvířat málo, jako třeba v jižní Evropě a ve většině Asie, včetně mongolského vnitrozemí, vlci bohužel nemají jinou možnost než jít po domácím skotu, ovcích nebo koních. 

Sledování smečky

Zoologové šli ve stopách severomongolských vlků a sbírali jejich výkaly. „V zemích podobných naší, jako je Polsko nebo Německo, vlci soustavně žerou hlavně srnce, jeleny a divoká prasata, v Asii spíše domácí zvířata, dobytek a ovce,“ doplňuje poznatky kolegů zoolog a odborník na ochranu životního prostředí Vojtěch Kotecký.

Čtěte také

Na severu Mongolska, kde se studie odehrávala, je situace pro vlky podobná jako u nás, ve středoevropské krajině. „Zvířat k ulovení je tam zatím poměrně dost,“ říká zoolog. K časté vlčí kořisti v regionu patří mimo jiné místní zajíc bělák.

Přitom před 150 až 200 lety bylo jelenů, srnců nebo prasat na našem území méně, než dnes. „My jsme na tom byli v některých obdobích podobně jako dnes hodně osídlené části Mongolska, kde divoká zvířata chybí,“ říká Kotecký.                     

Vlčí strava

Vlků známe nejméně 14 poddruhů. Jeden z nich žije v ussurijské oblast v Rusku, v Číně a Mongolsku. „Každý se chová trochu jinak v závislosti na tom, v jaké žije zeměpisné šířce,“ vysvětluje zoolog s oxfordskou zkušeností Pavel Stopka.

K rozpoznání obsahu vlčích exkrementů pomáhá vědcům obvykle mikroskopický rozbor anebo metoda PCR. „Můžeme sekvenovat PCR markery, abychom zjistili, jaké druhy zvířat vlci žerou,“ přidává zoolog další metodu, jak se dobrat k výsledku.

Ostražitější vlci

Zatímco v Česku se vlci střílet nesmí, v Mongolsku existuje právo na takzvaný udržitelný odstřel. Farmáři určité procento vlků můžou zabít. „Tamní vlci jsou ale pak ostražitější, než vlci u nás,“ upozorňuje zoolog.

V Mongolsku i jinde člověk vlkům ničí původní niky, místa, která potřebují k životu. „Ve chvíli, kdy zvětšujete pastviny, obhospodařovanou půdu, zasahujete do přirozených ekosystémů a vzniká konflikt,“ varuje Pavel Stopka.

Sonda do dějin

Studie může posloužit i pro případný pohled do minulosti. Dá se z ní vyvodit, jak se vyvíjel vztah člověka a vlka v dějinách krajiny. Když například uznávaný přírodovědec David Attenborough v Rumunsku s kolegy monitoroval zdivočelé psy zjistili, že polovinu jejich smeček tvořili vlci.

Čtěte také

„To, že máme vlka za nepřítele, je dědictví. Nic jiného mu dřív nezbývalo, než být naším nepřítelem. Konflikt bude slábnout v příštích desetiletích, kdy se budeme muset naučit s vlky žít,“ dodává přírodovědec.

Poslechněte si celou Laboratoř o potravě, kterou preferují vlci, podobnosti životního stylu u ptáků, savců a domorodců a o lásce u lemurů. Debatují biologové Pavel Stopka a Vojtěch Kotecký a herec Otakar Brousek.

Spustit audio

Související