Vlci raději loví divokou zvěř, než drancují chovy. Dokládá to studie z Mongolska

Zdá se, že ulovit si divoké zvíře, je pro vlka jednodušší, než se střetnout s člověkem. Vlčí prioritní zájem o lov ve volné přírodě je patrný ze studie německých vědců v severním Mongolsku zveřejněné v časopise Mammalian Biology. Stopy po domácích zvířatech se ve zbytcích stravy z dané oblasti zkrátka nenašly.

Čtěte také

Naši předkové už před 4 miliony let kradli úlovky zvířatům

Vědci se zaměřili na okraj jednoho z mongolských národních parků, kde žije poměrně hodně divokých zvířat. To vlkům skýtá dostatek příležitostí k lovu ve volné přírodě.

Tam, kde je naopak volně žijících zvířat málo, jako třeba v jižní Evropě a ve většině Asie, včetně mongolského vnitrozemí, vlci bohužel nemají jinou možnost než jít po domácím skotu, ovcích nebo koních. 

Sledování smečky

Zoologové šli ve stopách severomongolských vlků a sbírali jejich výkaly. „V zemích podobných naší, jako je Polsko nebo Německo, vlci soustavně žerou hlavně srnce, jeleny a divoká prasata, v Asii spíše domácí zvířata, dobytek a ovce,“ doplňuje poznatky kolegů zoolog a odborník na ochranu životního prostředí Vojtěch Kotecký.

Čtěte také

Liškám na předměstí se zmenšuje mozek a mění čenich, zjistili vědci

Na severu Mongolska, kde se studie odehrávala, je situace pro vlky podobná jako u nás, ve středoevropské krajině. „Zvířat k ulovení je tam zatím poměrně dost,“ říká zoolog. K časté vlčí kořisti v regionu patří mimo jiné místní zajíc bělák.

Přitom před 150 až 200 lety bylo jelenů, srnců nebo prasat na našem území méně, než dnes. „My jsme na tom byli v některých obdobích podobně jako dnes hodně osídlené části Mongolska, kde divoká zvířata chybí,“ říká Kotecký.                     

Vlčí strava

Vlků známe nejméně 14 poddruhů. Jeden z nich žije v ussurijské oblast v Rusku, v Číně a Mongolsku. „Každý se chová trochu jinak v závislosti na tom, v jaké žije zeměpisné šířce,“ vysvětluje zoolog s oxfordskou zkušeností Pavel Stopka.

K rozpoznání obsahu vlčích exkrementů pomáhá vědcům obvykle mikroskopický rozbor anebo metoda PCR. „Můžeme sekvenovat PCR markery, abychom zjistili, jaké druhy zvířat vlci žerou,“ přidává zoolog další metodu, jak se dobrat k výsledku.

Ostražitější vlci

Zatímco v Česku se vlci střílet nesmí, v Mongolsku existuje právo na takzvaný udržitelný odstřel. Farmáři určité procento vlků můžou zabít. „Tamní vlci jsou ale pak ostražitější, než vlci u nás,“ upozorňuje zoolog.

V Mongolsku i jinde člověk vlkům ničí původní niky, místa, která potřebují k životu. „Ve chvíli, kdy zvětšujete pastviny, obhospodařovanou půdu, zasahujete do přirozených ekosystémů a vzniká konflikt,“ varuje Pavel Stopka.

Sonda do dějin

Studie může posloužit i pro případný pohled do minulosti. Dá se z ní vyvodit, jak se vyvíjel vztah člověka a vlka v dějinách krajiny. Když například uznávaný přírodovědec David Attenborough v Rumunsku s kolegy monitoroval zdivočelé psy zjistili, že polovinu jejich smeček tvořili vlci.

Čtěte také

Pes v pravěku zdomácněl nejspíš díky ženám. Na Sibiři s lidmi žije nejméně 23 000 let

„To, že máme vlka za nepřítele, je dědictví. Nic jiného mu dřív nezbývalo, než být naším nepřítelem. Konflikt bude slábnout v příštích desetiletích, kdy se budeme muset naučit s vlky žít,“ dodává přírodovědec.

Poslechněte si celou Laboratoř o potravě, kterou preferují vlci, podobnosti životního stylu u ptáků, savců a domorodců a o lásce u lemurů. Debatují biologové Pavel Stopka a Vojtěch Kotecký a herec Otakar Brousek.