Mravenci farmařili mnohem dřív než lidé. Začali s tím po zániku dinosaurů

Přečíst genetický kód hub, které konzumují mravenci, byl pro vědecký tým z Londýna náročný úkol. „Ještě kolem roku 2010 by to nebylo technicky možné,“ upozorňuje entomolog a ekolog Ondřej Sedláček.

Počátky mravenčího farmaření badatelé datují do období před 66 miliony let, kdy vymřeli dinosauři. Po jejich pádu zaznamenávají rozkvět například také ptáci nebo savci.

Čtěte také

Termiti chrání tropický les před suchem, zjistili vědci

„Změnilo se celkové klima, ale i podmínky v ekosystému, a tak zůstalo víc biomasy k rozkladu,“ upozorňuje Sedláček. Houbám se díky tomu dařilo a mravenci si je začali nosit domů.

Soužití s mravenci nebo termity je výhodné i pro houby. Nemusí  se starat, jak se budou šířit, ani hledat potravní substrát, kde porostou. Po milionech let soužití už houba bez mravenců, ani mravenci bez ní, nedokážou žít.

„Studie zahrnuje 80 procent všech druhů mravenců, kteří houby pěstují,“ upozorňuje odborník na sociální hmyz Jan Šobotník. Podle něj muselo být velmi obtížné nasbírat všechny použité vzorky.

Mravenci i termiti si nejčastěji pěstují houby z řádu Agaricales. „Patří sem žampion, bedla i rod Termitomyces,“ říká Šobotník. „Není náhoda, že jedna skupina hub chutná mravencům i lidem,“ dodává vědec.

Jak mravenci začali farmařit dřív než lidé? Podle čeho se třídí termiti? Proč některé žlabatky dostaly jména po zlodějích? Poslechněte si celou Laboratoř, kterou moderuje Martina Mašková. Debatují entomologové Jan Šobotník a Ondřej Sedláček, spoluúčinkuje herečka Lenka Kočišová.