Když si mravenec dá kávu, najde rychlejší cestu k potravě
Když původní jihoameričtí mravenci dostávali cukr s přídavkem kofeinu, byli úspěšnější v cestě za odměnou. Víc než ti, kterým podobný „doping“ chyběl. Dokázali najít přímější a tedy i rychlejší cestu k vytoužené potravě.
Studie proběhla v Evropě, kde je tento typ mravenců invazním druhem. Jak se ukázalo, kofein zřejmě zlepšil jejich schopnost se učit.
Panorama krajiny
„Nejde jen o samotnou navigaci, ale zřejmě o způsob učení,“ upřesňuje etolog a neurovědec Marek Špinka. Otázkou zůstává, jestli si mravenci propojí nález potravy s místy i cestou.
Čtěte také
Vědec připomíná, že mravenci si pamatují, kterým směrem a jak rychle běží. Sice neběží k vytoužené odměně rychleji, ale v cíli byli dřív.
„Udělají si horizontální snímek, něco jako panorama krajiny,“ upřesňuje Špinka.
Mravenci jsou sociální hmyz, vzájemná informovanost je tak pro ně důležitá. „Budou po sobě nechávat pachovou stopu, což pak budou následovat další a další mravenci,“ odhaduje vědec.
Čtěte také
Od znalosti mravenčích cestiček si biologové slibují možnost účinnější ochrany proti škůdcům.
Co se stane, když si dá mravenec kávu? Jak se hmyz brání útoku netopýrů? Díky čemu se rypoš lysý úspěšně vyhne infarktu?
Debatují etologové Iveta Štolhoferová a Marek Špinka, spoluúčinkuje herec Otakar Brousek, moderuje Martina Mašková.
Související
-
Mravenci v subsaharské Africe léčí rány unikátní medicínou. Mají i antibiotika
Vědci z Lausanne a Würzburgu popsali, jak jeden druh mravenců z Afriky dokáže léčit záněty s pomocí hojivých látek ze žlázy na hrudi.
-
Parazitičtí mravenci málo pracují. Vědci zjistili, že jim chybí řada genů, zvláště pro čich
Mravenci rodu Acromyrmex žijí v koloniích blízce příbuzných druhů, ale málo pracují. Přestala se u nich vyvíjet kasta dělnic a zjednodušilo se jim ústní ústrojí.
-
Někteří mravenci v Amazonii dokážou skákat, inspirují inženýry
O odolnosti mravenčích dělnic, osvícené diktatuře a skoku dalekém. Účinkují biologové Jan Šobotník a Ondřej Sedláček a herečka Lenka Krobotová. Moderuje Martina Mašková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
