Mravenčí královny žijí mnohem déle než dělnice. Roli v tom hraje inzulín
Královny u sociálního hmyzu jsou matkami veškerého potomstva kolonie. Žijí proto mnohem déle než dělnice. Vědci na konkrétním druhu mravence doložili, že jejich délka dožití souvisí s hladinou inzulínu. Studie o tom vyšla v prestižním časopise Science.
U sociálního hmyzu, kam patří mravenci, termiti nebo včely, se výrazně liší délka života dělnic a královny. Nahradit královnu totiž většinou není snadné, její smrtí zaniká celá kolonie.
Čtěte také
„Je jediná v hnízdě, kdo se rozmnožuje,“ vysvětluje odborník na životní prostředí a zoolog Vojtěch Kotecký. Královna musí proto plodit hodně potomstva a být dlouhověká.
„U termitů dokáže královna někdy až třicet let produkovat v průměru jedno vajíčko za vteřinu, u mravenců to bude podobné,“ říká entomolog Jan Šobotník.
Jak dodává, mravenčí dělnice žijí řádově dva měsíce až rok, zatímco královna několik let, někdy i nižší desítky let.
Brzda stárnutí
Autoři studie se zaměřili na indické skákavé mravence (Harpegnathos saltator) u nichž je náhrada královny možná. Protože se u nich ale produkce vajíček může rozbíhat pomalu, pojistkou přežití kolonie je i dlouhověkost.
Čtěte také
Brzdit stárnutí u mravenčích královen pomáhá zablokovaná signalizace hladiny inzulínu. Tento hormon je důležitý pro celou živou přírodu, i když v ní může plnit různý účel. „Mají ho všichni živočichové, podobná látka se našla i u hub,“ připomíná Kotecký.
U skákavých mravenců inzulín funguje jako významná signální molekula. Kaskáda dějů, kterou spouští, významně ovlivňuje metabolismus tuků v těle.
Zatímco mravenčí dělnice si ukládají lipidy v tukovém tělese, aby měly zásoby energie, u královen to funguje jinak. Ve velkém produkují látky, které se ukládají do vajec.
Počet mravenců
Jiný vědecký tým vedený biology z Würzburgu spočítal, kolik žije na světě mravenců. Vyšlo jim 20 x 1015 jedinců, což odpovídá 12 milionům tun uhlíku.
To převyšuje biomasu všech volně žijících ptáků i savců dohromady, a odpovídá to pětině biomasy lidské populace.
Práce založená na datech z téměř 500 dřívějších studií ze všech kontinentů, vyšla v časopise PNAS.
Proč mravenčí královny žijí dlouho? Kolik je na světě mravenců? Jak důležité je, aby se mravenci navzájem rozpoznávali? Poslechněte si celou Laboratoř vědců a herců. Debatují entomolog zaměřený na sociální hmyz Jan Šobotník, odborník na životní prostředí a zoolog Vojtěch Kotecký a herečka Martina Hudečková.
Související
-
Mravenci si s výživou předávají také informace, zjistili vědci
Mravenci mají dva žaludky. V jednom zpracovávají potravu a ve druhém ukládají tekutiny, které sdílejí s dalšími mravenci v kolonii. Ty mají výživnou i informační hodnotu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka