Mravenčí královny žijí mnohem déle než dělnice. Roli v tom hraje inzulín

U sociálního hmyzu, kam patří mravenci, termiti nebo včely, se výrazně liší délka života dělnic a královny. Nahradit královnu totiž většinou není snadné, její smrtí zaniká celá kolonie.

Čtěte také

Někteří mravenci v Amazonii dokážou skákat, inspirují inženýry

„Je jediná v hnízdě, kdo se rozmnožuje,“ vysvětluje odborník na životní prostředí a zoolog Vojtěch Kotecký. Královna musí proto plodit hodně potomstva a být dlouhověká.

„U termitů dokáže královna někdy až třicet let produkovat v průměru jedno vajíčko za vteřinu, u mravenců to bude podobné,“ říká entomolog Jan Šobotník.

Jak dodává, mravenčí dělnice žijí řádově dva měsíce až rok, zatímco královna několik let, někdy i nižší desítky let. 

Brzda stárnutí

Autoři studie se zaměřili na indické skákavé mravence (Harpegnathos saltator) u nichž je náhrada královny možná. Protože se u nich ale produkce vajíček může rozbíhat pomalu, pojistkou přežití kolonie je i dlouhověkost.

Čtěte také

Jak se mravenčí samička stává královnou? Proč mají stonožky a mnohonožky těžký život?

Brzdit stárnutí u mravenčích královen pomáhá zablokovaná signalizace hladiny inzulínu. Tento hormon je důležitý pro celou živou přírodu, i když v ní může plnit různý účel. „Mají ho všichni živočichové, podobná látka se našla i u hub,“ připomíná Kotecký. 

U skákavých mravenců inzulín funguje jako významná signální molekula. Kaskáda dějů, kterou spouští, významně ovlivňuje metabolismus tuků v těle.

Zatímco mravenčí dělnice si ukládají lipidy v tukovém tělese, aby měly zásoby energie, u královen to funguje jinak. Ve velkém produkují látky, které se ukládají do vajec.

Počet mravenců

Jiný vědecký tým vedený biology z Würzburgu spočítal, kolik žije na světě mravenců. Vyšlo jim 20 x 10¹⁵ jedinců, což odpovídá 12 milionům tun uhlíku.

To převyšuje biomasu všech volně žijících ptáků i savců dohromady, a odpovídá to pětině biomasy lidské populace. 

Práce založená na datech z téměř 500 dřívějších studií ze všech kontinentů, vyšla v časopise PNAS. 

Proč mravenčí královny žijí dlouho? Kolik je na světě mravenců? Jak důležité je, aby se mravenci navzájem rozpoznávali? Poslechněte si celou Laboratoř vědců a herců. Debatují entomolog zaměřený na sociální hmyz Jan Šobotník, odborník na životní prostředí a zoolog Vojtěch Kotecký a herečka Martina Hudečková.