Mravenci si s výživou předávají také informace, zjistili vědci

15. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mravenec Camponotus floridanus

Mravenci mají dva žaludky. V jednom zpracovávají potravu a ve druhém ukládají tekutiny, které pak sdílejí s dalšími mravenci v kolonii. Ty nemají jen výživnou, ale i informační hodnotu. Například u chův, které pečují o mravenčí dorost, našli  vědci v žaludcích více proteinů proti stárnutí než u jiných mravenců. Článek vyšel v odborném časopise eLife.

Když pozorujeme mravence na zahrádce, jak chodí na cukr a mšice, zadečky se jim hodně nafouknou, když se naplní medovicí. „Potravu sdílejí s ostatními dělnicemi,“ vysvětluje entomolog Petr Klimeš. Autoři studie pozorovali, jak se vracejí do hnízd, vyprázdní žaludky, a pak se o jejich obsah rozdělí s ostatními. 

Čtěte také

„Teprve teď s rozvojem chemie se ukazuje, že je to velmi sofistikovaný způsob signalizace,“ vysvětluje entomolog Vojtěch Novotný. Podle něj nejde jen o to, aby každý dostal výživu, ale o sdílení informací. Jsou tam hormonální, feromonové látky,“ upozorňuje vědec.

Z výzkumu vedeného univerzitou ve švýcarském Friburgu plyne, že proteiny ze sdíleného obsahu žaludku můžou být u mravenců různé. Záleží na roli jednotlivce v kolonii a na jeho  stáří. Vojtěch Novotný to ilustruje příkladem odjinud - původní funkce nikotinu byla a je sebeobrana tabáku proti nepřátelům, býložravcům.

Omlazující koktejl

Vědci zkoumali mimo jiné genetickou výbavu mravenčích chův, které se starají o larvy, a proto moc neopouštějí hnízdo. „Dělnice u včel i u mravenců lesních postupně stárnou a vykonávají různé činnosti,“ vysvětluje Klimeš.

Původně se předpokládalo, že chůvy jdou takzvaně do výslužby. Jako mladé se starají o potomstvo, a teprve když zestárnou, začnou kolonii sloužit i vně hnízda. 

Proto švýcarské vědce překvapilo, když u chův našly látky, které zpomalovaly stárnutí. Díky nim zřejmě chůvy zůstávají v hnízdě déle. „Dělnice, které se starají o larvy, se dožívají vyššího věku,“ doplňuje entomolog.

Superorganismus

O mraveništi se mluví jako o superorganismu. Zdá se přitom, že přesun různých signalizačních látek bude pro jeho fungování zásadní.

Čtěte také

„Představme si to jako krevní oběh, kde teče něco z jednoho konce na druhý. V něm proudí nejen cukry, ale i signalizační molekuly,“ říká Vojtěch Novotný. Připomíná, že i nám, lidem, v krvi kolují různé chemikálie, které mají informační funkci.

Mraveniště není idylickým místem sdílení potravy nebo informací. „Zájmy dělnic a samců jsou rozdílné a vznikají tam konflikty,“ říká Novotný. Podle vědce si ale často mravenci dokážou vyjít vstříc. „Jeden má chuť na něco jiného, než druhý, ale snaží se se to  vybalancovat,“ dodává s humorem vědec. 

Poslechněte si celou Laboratoř o předávce obsahu žaludku mezi mravenci, určování pohlaví mravenčích kolonií a o úsporných trasách čmeláků k potravě. Debatují entomologové Vojtěch Novotný a Petr Klimeš a herec Richard Trsťan.

Moderuje Martina Mašková.

Spustit audio

Související