Mravenci si s výživou předávají také informace, zjistili vědci

Když pozorujeme mravence na zahrádce, jak chodí na cukr a mšice, zadečky se jim hodně nafouknou, když se naplní medovicí. „Potravu sdílejí s ostatními dělnicemi,“ vysvětluje entomolog Petr Klimeš. Autoři studie pozorovali, jak se vracejí do hnízd, vyprázdní žaludky, a pak se o jejich obsah rozdělí s ostatními. 

Čtěte také

Někteří mravenci v Amazonii dokážou skákat, inspirují inženýry

„Teprve teď s rozvojem chemie se ukazuje, že je to velmi sofistikovaný způsob signalizace,“ vysvětluje entomolog Vojtěch Novotný. Podle něj nejde jen o to, aby každý dostal výživu, ale o sdílení informací. „Jsou tam hormonální, feromonové látky,“ upozorňuje vědec.

Z výzkumu vedeného univerzitou ve švýcarském Friburgu plyne, že proteiny ze sdíleného obsahu žaludku můžou být u mravenců různé. Záleží na roli jednotlivce v kolonii a na jeho  stáří. Vojtěch Novotný to ilustruje příkladem odjinud - původní funkce nikotinu byla a je sebeobrana tabáku proti nepřátelům, býložravcům.

Omlazující koktejl

Vědci zkoumali mimo jiné genetickou výbavu mravenčích chův, které se starají o larvy, a proto moc neopouštějí hnízdo. „Dělnice u včel i u mravenců lesních postupně stárnou a vykonávají různé činnosti,“ vysvětluje Klimeš.

Původně se předpokládalo, že chůvy jdou takzvaně do výslužby. Jako mladé se starají o potomstvo, a teprve když zestárnou, začnou kolonii sloužit i vně hnízda. 

Proto švýcarské vědce překvapilo, když u chův našly látky, které zpomalovaly stárnutí. Díky nim zřejmě chůvy zůstávají v hnízdě déle. „Dělnice, které se starají o larvy, se dožívají vyššího věku,“ doplňuje entomolog.

Superorganismus

O mraveništi se mluví jako o superorganismu. Zdá se přitom, že přesun různých signalizačních látek bude pro jeho fungování zásadní.

Čtěte také

Parazitičtí mravenci málo pracují. Vědci zjistili, že jim chybí řada genů, zvláště těch pro čich

„Představme si to jako krevní oběh, kde teče něco z jednoho konce na druhý. V něm proudí nejen cukry, ale i signalizační molekuly,“ říká Vojtěch Novotný. Připomíná, že i nám, lidem, v krvi kolují různé chemikálie, které mají informační funkci.

Mraveniště není idylickým místem sdílení potravy nebo informací. „Zájmy dělnic a samců jsou rozdílné a vznikají tam konflikty,“ říká Novotný. Podle vědce si ale často mravenci dokážou vyjít vstříc. „Jeden má chuť na něco jiného, než druhý, ale snaží se se to  vybalancovat,“ dodává s humorem vědec. 

Poslechněte si celou Laboratoř o předávce obsahu žaludku mezi mravenci, určování pohlaví mravenčích kolonií a o úsporných trasách čmeláků k potravě. Debatují entomologové Vojtěch Novotný a Petr Klimeš a herec Richard Trsťan.

Moderuje Martina Mašková.